Ohlasy v tisku: Mistrovství na Kocábě 2003


Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 25.06.2003
Název: Zlatokopové se vrátí zase za čtyři roky
Podtitulek: Rýžování zlata nemá nikdy favorita. Šanci mají všichni, kteří postoupí do finále, říká pořadatel Zdenek Medek
Ročník: 14
Číslo: 147
Autor: IVO ČERMÁK
Str.: 03 - Střední Čechy
Rubrika: Střední Čechy
Oblast: Tisk celostátní
Zpracováno: 25.06.2003 06:38:20

Text:
Na říčce Kocábě mezi Velkou a Malou Lečicí se o víkendu konalo mistrovství Česka a Slovenska v rýžování zlata. Soutěž se na Kocábu opět vrátí za čtyři roky.
Velká Lečice Od pátku do neděle trvalo Mezinárodní mistrovství České republiky a Slovenska v rýžování zlata na říčce Kocábě mezi Velkou a Malou Lečicí. Na louku u Kocáby se sjelo téměř tři tisíce lidí. Letošní akce se zúčastnilo 244 soutěžících, z Čech, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska a Rumunska. Hlavním organizátorem mistrovství je Česká tábornická unie. "Musím říci, že se nejedná přímo o kutání zlata, protože to by nás asi všichni ekologové a milovníci přírody rozehnali. Je to ryze sportovní soutěž v romantické disciplíně, která se nazývá rýžování zlata. Tato soutěž má svá pevná pravidla, která řídí Světová asociace zlatokopů se sídlem ve Finsku," říká hlavní organizátor akce Zdeněk Medek.

Koná se mistrovství i jinde v Čechách než ve Velké a Malé Lečici? Ne. Když se hledala vhodná lokalita pro mistrovství, objelo se asi dvacet míst, která připadala v úvahu. Lokalita musí mít i historii, oblast musí být zlatonosná, musí se zde nechat vyrýžovat přírodní zlato. Objelo se asi dvacet lokalit a z užšího výběru zvítězily Malá a Velká Lečice.

Jednak tady byly dobré vztahy s místními přes Českou tábornickou unii a navíc areál je poměrně velmi hezký na pohled a také technické podmínky jsou vyhovující. Vejde se sem hodně lidí i karavanů.

Dá se tedy říci, že Velká a Malá Lečice jsou centry českých zlatokopů? Ano. Závody byly na tradičním místě, kde své akce pořádá český klub zlatokopů. Na stejném místě bylo pořádáno už v roce 1997 mistrovství ČR jako zkušební akce na mistrovství světa, které jako v první postkomunistické zemi proběhlo v Čechách v roce 1999. Tehdy tady bylo 630 účastníků, což je do současné doby nejvyšší počet závodníků na mistrovství světa. Letošního mistrovství republiky se zúčastnilo přes 224 účastníků.

Jak se rýžování zlata hodnotí? Pravidla jsou již léta neměnná. Každý soutěžící dostane do závodu kbelík hlušiny, kde není ani kousíček zlata a do toho mu rozhodčí přidá předem neznámý počet zlatinek. Ty závodník musí z kbelíku hlušiny na čas dostat ven. Za každou ztracenou zlatinku se připočítává penále 5 minut. Počet zlatinek určují pravidla mezinárodní asociace zlatokopů, která stanoví, že v soutěžích smí být pět až dvanáct zlatinek.

Kolik zlatinek bylo při letošním mistrovství spotřebováno? Zlatinek se spotřebovalo 3300, z toho bylo vyrýžováno asi 68 procent. Téměř 1000 zlatinek tedy odnesla řeka Kocába.

Je to hodně nebo málo? Tuhle statistiku s počtem zlatinek děláme jen my, hodnotit se to nedá, protože nemáme srovnání. Ve světě se hodnotí pouze umístění, drobná statistika bohužel chybí.

Jaké zlato se při soutěžích používá?
K rýžování se zásadně používá zlato nalezené v České republice. Minimální rozměr zlatinky je 0,5 milimetru, maximální jeden milimetr. Sítování se provádí kalibrovanými síty, takže menší zlatinka se nemůže vyskytnout.

Zvítězili letos favorité? Má soutěž v rýžování zlata vůbec favorita?
Mistrovství v rýžování nemá nikdy favorita. Záleží na momentální dispozici závodníka, na štěstí a celkové pohodě. Není ve světě člověk, který by jezdil po akcích a vyhrával jedno mistrovství za druhým. Favority soutěže je vždy zhruba 30 lidí, kteří se dostanou do finále. Do finále se může dostat kdokoliv.

Rýžování zlata není prakticky věkově omezeno...? Máme soutěž veteránů. Tam soutěží závodníci, kteří se mohou ve věku přes šedesát let ještě ohnout. Je jich poměrně málo, jsou to pamětníci, velmi si jich vážíme a snažíme se jim vytvářet dobré podmínky pro závodění.

Kolik bylo letošnímu nejstaršímu závodníkovi? Věk přesně nevím, ale pohybuje se okolo 75 let. Takových veteránů bylo letos hned několik.

Akce se ovšem účastní také začátečníci, kteří se takové akce účastní poprvé životě. Je to takové podhoubí, ze kterého vyrůstají profesionálové. V současné době se zpřísňují podmínky pro tuto kategorii, protože docházelo k podvodům - jiná jména závodníků, několik závodů za sebou a podobně.
Velký ohlas letos měla kategorie dětí...


Děti jsou zejména pro fotografy velmi vděčnou kategorií. Musíme vzít v potaz, že děti svůj kbelík s pískem sotva unesou.

Kdy se zase mistrovství do Lečice vrátí?
Zhruba za čtyři roky. Existuje dohoda mezi českou a slovenskou organizací zlatokopů o pravidelném střídání mistrovství. Další dohoda existuje mezi Českým a Moravským klubem zlatokopů o tom, že se Čechy s Moravou pravidelně střídají. Příští rok je mistrovství světa a obou republik na Slovensku. Poté následuje Morava, potom Slovensko a až poté zase Čechy.

Je řeka Kocába ještě stále zlatonosná? Dá se tady vyrýžovat pravé zlato?
Dá se tady vyrýžovat přírodní zlato, ale je to poměrně velký problém, protože kovnatost je tady velmi malá.

Vzhledem k tomu, že veškeré rozsypy, které jsem jdou od Nového Knína, z oblasti těžby ve středověku, byly dávnými horníky přerýžovány.

Jaké mají zlatokopové vztahy s domorodci? Neprotestují oni proti hluku? Pro malou vesničku přeci musí být taková velká akce šokem...

Máme s nimi velmi dobrou spolupráci, vycházejí nám vstříc. Starosta nedalekého Nového Knína Jiří Krása je naším fanouškem, pomohl zajišťovat i muzeum zlata v Novém Kníně, které je jediné v republice.

ro region je to velmi zajímavá věc. V minulosti tento region žil převážně těžbou zlata. Z této oblasti pocházel například materiál na zlaté mince Jana Lucemburského. Nenašel se tedy nikdo, kde by proti akci protestoval?
Místní občané si za těch několik let, co sem jezdíme, vzhledem k chování členů klubu a k chování závodníků, zvykli na to, že jednou za čas se zde koná akce, která vnese region do širokého podvědomí. Ze strany lidí nejsou žádné protesty, chodí se sem pobavit a dostávají slevy na vstupném.

Jaké byly letošní ceny pro nejlepší zlatokopy?
Nechali jsme vyrobit pamětní medaile v Jablonci. Dalšími cenami byla literatura, zlatokopecké pomůcky, ceny od sponzorů, drobné zlaté nugety, minerály. Vesměs věci, ze kterých má radost normální rýžovník. Český klub zlatokopů, Česká tábornická unie a všichni lidi, kteří sem přijedou rýžovat, jsou ryzí amatéři. Převážná většina účastníků tady trávila dovolenou.

Kolik stojí pořádání mistrovství republiky v rýžování zlata?
Zhruba 270 tisíc. Dlouholeté a dobré vztahy se sponzory a dodavateli příslušenství náklady snížily o třicet až čtyřicet procent. Kdybychom měli všechno platit za plnou cenu, stojí nás to minimálně dvakrát tolik.
IVO ČERMÁK

Fotografie:
TŘETINA ZLATA PRYČ. Pro závodníky v rýžování zlata pořadatelé připravili téměř čtyři tisíce malých zlatinek. "Téměř tisícovku jich však zlatokopové nenašli, a odnesla je tak říčka Kocába," říká pořadatel mistrovství Česka a Slovenska v rýžování zlata Zdenek Medek.
MAFA RADEK CIHLA

Mezinárodní mistrovství České republiky a Slovenské republiky v rýžování zlata
místo konání: říčka Kocába mezi obcemi Velká a Malá Lečice
účast: 224 závodníků ze šesti zemí Česka, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska a Rumunska
soutěžní kategorie: muži profesionálové a začátečníci; ženy profesionálky a začátečnice; junioři; děti; veteráni; tříčlenná a pětičlenná družstva
výsledky: Absolutním vítězem mistrovství se stal český zlatokop František Lopata před Christianem Wolfem z Rakouska a dalším Čechem Jiřím Fischerem. Mezi ženami byla nejlepší Slovenka Helena Režná, druhá skončila Jitka Pechová z Česka, stejně jako třetí Alena Adamíčková. Nejrychlejším veteránem (nad 60 let) se stal Joseph Gugler z Rakous (cid)


Zdroj: Blesk
Datum: 25.06.2003
Název: Zlatokopové jsou dobrodruzi i dnes
Ročník: 12
Číslo: 147
Autor: Václav Raufer
Str.: 08 - plus
Oblast: Tisk celostátní
Zpracováno: 25.06.2003 09:04:24

Text:
MALÁ LEČICE - Zlatokopové ze sedmi zemí Evropy rýžovali zlato na Kocábě. V době, kdy se mobilní telefony pomalu mění ve videokamery, se bezmála tři stovky lidí cachtaly ve studeném potoce, aby z písku vyloudily pár zrníček žlutého kovu. Jako by v té kalné vodě hledali lidé dávnou minulost, kterou proud odnáší někam pryč.
Zlatokopové - co jsou vlastně zač? Snílkové, nadšenci, recesisté, nebo cvoci? Nikoliv - pouze dobrodruzi. Nemilosrdnému světu zlatokopů zaprodal svou duší také Míra Suk z Ústí nad Orlicí. Na zlatonosnou Kocábu k Novému Knínu přijel s kamarádem Zdeňkem Sedláčkem prý proto, aby tady na severu ostatním drsňákům nabídli svůj rýžovací splav. Zlepšovací vynález, jehož kouzlo spočívá v tom, že se na něj zlato lepí samo. Zachytává zlatá zrnka, aniž by při tom chlap musel pohnout prstem.
" Hodíš to do řeky a pak jen čekáš. Jak proud zvedá ze dna písek, na roštu našeho rýžovacího splavu se ten sediment zachytne. Pochopitelně i se zlatem," vysvětluje funkci hliníkového žlabu s drátěnkou Míra, který si říká " Suky " . Cena vynálezu je takzvaně za lidovku. Sedmnáct set šedesát korun čistá ruka. Zdá se to moc? Ten, kdo ještě zlatou hrudku nikdy v ruce nedržel, nemůže soudit. V opojení zlaté horečky jsou cenové hladiny úplně někde jinde. Rozhoduje užitná hodnota zboží. Vždyť smečka podvraťáků v zápřahu stála na drsném severu taky víc než šlechtěný kůň. " Vynález rýžovacího splavu mne napadl, když jsem cestoval po severní Americe. Věříme tomu, že se zákazníci najdou. Vždyť jenom v Česku je prý evidováno na šest set zlatokopů," sliboval si Suk a nabízel zlepšovák ostatním zlatokopům. Ti se však většinou dívali nepřítomným pohledem k řece. Kousek svého zlata si chtějí vyrýžovat sami. Hezky po kolena ve vodě a vlastníma rukama.

Fotografie:
Míra Suk a Zdeněk Sedláček - zlatokopové vynálezci

Fotografie:
Většina účastníků dala na Kocábě přednost tradičnímu rýžování zlata
Foto Blesk - autor a David Malík


Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 23.06.2003
Název: Na Kocábě se sešlo přes dvě stě zlatokopů
Ročník: 14
Číslo: 145
Autor: cid, hj
Str.: 02 - Střední Čechy
Rubrika: Střední Čechy
Oblast: Tisk celostátní
Zpracováno: 23.06.2003 06:28:30

Text:
Velká Lečice (cid, hj) Mezinárod ní mistrovství České republiky a Slovenské republiky v rýžování zlata na říčce Kocábě mezi Velkou a Malou Lečicí na Příbramsku přilákalo o víkendu přes dvě stě zlatokopů a dva a půl tisíce diváků. "Místní obyvatelé si již za ta léta zvykli. Žádné protesty kvůli hluku nebo velkému počtu aut jsme nezaznamenali," uvedl jeden z hlavních pořadatelů Zdeněk Medek. Absolutním vítězem mistrovství se stal český zlatokop František Lopata těsně před Christianem Wolfem z Rakouska a dalším Čechem Jiřím Fischerem. Prvenství v ženách ovšem putuje na Slovensko, získala ho Helena Režná. Druhé místo pro Jitku Pechovou a třetí pro Alenu Adamíčkovou pak zůstávají v Čechách. Nejrychlejším veteránem (nad 60 let) se stal Joseph Gugler z Rakouska. "Mistrovství v rýžování nemá nikdy favorita. Záleží na momentální dispozici závodníka, na štěstí a celkové pohodě. Není ve světě člověk, který by jezdil po akcích a vyhrával jedno mistrovství za druhým," dodal Medek. Pro zhruba dva a půl tisíce diváků byl připraven bohatý doprovodný program. Kromě stánků s westernovým zbožím a s občerstvením se zájemci mohli podívat na průjezd 7. kavalerie generála herce Václava Vydry a na to, jak vypadala válka Severu proti Jihu. Od pátečního odpoledne až do nedělního rána se na několika scénách střídaly trampské, folkové a country kapely z tuzemska i ze Slovenska. Mistrovství se letos zúčastnilo 244 soutěžících, z Čech, Slovenska, Německa, Rakouska, Polska a Rumunska, kteří spotřebovali asi 3300 zlatinek. Úspěšnost v rýžování byla zhruba 68 procent, téměř 1000 zlatinek tedy odnesla řeka Kocába. Uspořádání mistrovství přišlo pořadatele na téměř 300 tisíc korun. Na Kocábu by se mistrovství mělo vrátit opět za čtyři roky. Příští rok se mistrovství světa a obou republik koná na Slovensku.

Fotografie:
*SOUTĚŽ. Přes dvě stě závodníků soutěžilo o víkendu na říčce Kocábě v rýžování zlata.
*VÝSLEDKY. Soutěžící dostane kbelík hlušiny, do kterého mu rozhodčí přidá předem neznámý počet zlatinek. Závodník je musí v určeném čase dostat ven. Každá ztracená zlatinka znamená penále 5 minut.
*TEE-PEE. Atmosféru dotvářelo i tee-pee.
*CVIČNÉ RÝŽOVIŠTĚ. Ti, co v Malé Lečici nesoutěžili, si mohli rýžování alespoň vyzkoušet.
MAFA RADEK CIHLA




Zdroj: Večerník Praha
Datum: 23.06.2003
Název: Nejlepší zlatokopkou je Slovenka
Ročník: 13
Číslo: 145
Autor: eis
Str.: 02
Rubrika: Praha
Oblast: Střední Čechy
Zpracováno: 23.06.2003 06:42:50

Text:
Malá Léčíce "Říkal, že je zlatokop," zpívá se v trampské písni. Ale tentokrát to byla zlatokopka. Drobná bruneta ve středním věku Helena Režná se stala mistryní České a Slovenské republiky v rýžování zlata, které se o víkendu konalo na říčce Kocábe nedaleko Mníšku pod Brdy.

Dámě k úspěchu gratulovaly zástupy mužů. "To víte, že je to příjemné," uvedla Slovenka Režná, kterou k rýžování zlatinek, jak se drobným zlatým plíškům odborně říká, přivedl manžel. "Ten ale takové úspěchy nemá, "dodala úsměvem na tváři. Rýžování zlata se prý věnují všichni členové její rodiny. Mezinárodní úspěchy sbírá dcera Michaela i syn Michal.

co je pro závodníka v tak netradiční disciplíně nejdůležitější? Rychlost, dobrý zrak nebo šikovné ruce? "Bude to asi všechno dohromady. Myslím, že u mě rozhodly zkušenosti, rýžování zlata se věnuji již deset let," popisuje Helena Režná, a dodává, že mnohdy o vítězi rozhoduje štěstí a náhoda.

Pravidla zlatokopecké soutěže jsou velmi přísná a musejí odpovídat mezinárodním normám. Každý závodník obdrží vědro s pískem a hlušinou. Jen jediný rozhodčí ví, kolik zlatinek o velikosti necelého milimetru do věder zamíchal. Jejich počet musí být v každém vědru stejný.

Slovenské závodnice měla štěstí. Za nejkratší dobu vyrýžovala všech dvanáct. Malinké plíšky si ponechala pro štěstí, tak, jako to činí většina "profesionálních" zlatokopů,
(eis)

Fotografie:
Vítězka Helena Režná. Foto Marta Myšková





Zdroj: Střední Čechy
Datum: 23.06.2003
Název: Vydra pobavil zlatokopy
Číslo: 145
Autor: fž
Str.: 01
Rubrika: Titulní strana
Oblast: Střední Čechy
Zpracováno: 23.06.2003 06:41:29

Text:
Malá Lečice - Zlatokopové ze sedmi evropských zemí se sešli vMalé Lečici nedaleko Nového Knína a v zátoce u říčky Kocáby svedli boj o pověstné zlatinky. Při víkendovém Mistrovství České a Slovenské republiky vr ýžování zlata se tu utkalo 250 soutěžících. Mezi muži zvítězil František Lopata z Prahy a vk ategorii žen získala první místo Helena Režná z Trenčína. Dnešní zlatokopové už nerýžují pro peníze. "Máme rádi přírodu, hory, řeky. Užíváme si to. Jsme taková velká parta," řekla předsedkyně České asociace zlatokopů Veronika Štědrá. Samotná soutěž je ale vlastně umělá, na klání pořadatelé zlatinky nakoupí. Jejich cena je prý zanedbatelná. "Zlato na mistrovství nás stálo méně než pronájem mobilních záchodků,"uvedla Štědrá. Pohodovou akci u Kocáby zpestřila i legendární trampská kapela Pacifik. Stovky diváků pak zaujala koňská show, při níž Sedmá kavalérie generála Vydry vedená hercem Václavem Vydrou předvedla bitvu Severu proti Jihu. (fž)

Fotografie:
Bravurní jízdu na koni a schopnosti neomylného vůdce prokázal herec Václav Vydra. K říčce Kocábě přijel v sobotu v čele Sedmé kavalérie a s vervou útočil na nepřátele v bitvě Severu proti Jihu. Foto František Žán




Zdroj: Příbramský deník
Datum: 23.06.2003
Název: Zlatokopové sídlili o víkendu při mistrovství v zátoce u Kocáby
Podtitulek: Foto
Ročník: 12
Číslo: 145
Autor: František Žán
Str.: 17
Rubrika: Příbramsko
Oblast: Střední Čechy
Zpracováno: 23.06.2003 06:53:45

Text:
Skupinky lidí oděných do kostýmů legendárních zlatokopů mohli vidět návštěvníci Mistrovství Česka a Slovenska v rýžování zlata, které se konalo o víkendu u říčky Kocáby v Malé Lečici. Sjeli se sem zlatokopové ze sedmi evropských zemí a inspirováni příběhy z knih Jacka Londona sváděli boj o pověstné zlatinky. Zbyl jim ale samozřejmě čas i na posezení u ohýnku. Foto František Žán



Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 23.06.2003
Název: U Kocáby se rýžovalo zlato
Ročník: 14
Číslo: 145
Autor: red
Str.: 01 - Střední Čechy
Rubrika: Titulní strana
Oblast: Tisk celostátní
Zpracováno: 23.06.2003 06:28:30
Identifikace: MF20030623010003

Text:
SOUSTŘEDĚNÍ. Zlatokopové ze sedmi evropských zemí se o víkendu sešli na Příbramsku na Mistrovství České republiky a Slovenské republiky v rýžování zlata. Na výkony soutěžících se přišlo podívat přes dva tisíce lidí. (Viz Na Kocábě... str.D2)
MAFA RADEK CIHLA


Zdroj: Právo
Datum: 23.06.2003
Název: Vyrýžovali si na prstýnky
Ročník: 13
Číslo: 145
Autor: (ťas)
Str.: 14
Rubrika: Praha - Střední Čechy
Oblast: Tisk celostátní
Zpracováno: 23.06.2003 06:54:59

Text:

"Největší problém je zajistit pro soutěž písek, ve kterém žádné zlato není," tvrdil uplynulý víkend ve Velké Lečici na říčce Kocábě jeden z organizátorů zlatokopeckého mistrovství ČR Jan Kavalír. "Horniny na našem území jsou na zlato mimořádně bohaté." Při soutěži se dobývají nepatrné částečky tohoto kovu o rozměrech kolem půl milimetru. Pořadatelé každému závodníkovi "naočkují" předem neznámé, ale jednotné množství zlatinek od 5 do 20 do kbelíku s pískem a štěrkem. Propíráním této směsi na rýžovací pánvi je musejí prospektoři všechny objevit ve stanoveném časovém limitu. "Za běžných podmínek se dá najít půl gramu za den," tvrdí prospektor. Uživit se takovým způsobem by podle něj šlo možná přes léto a při minimálních nárocích na životní úroveň. Přesto připouští, že i mezi českými zlatokopy se najdou takoví, kteří dokázali svou dovednost přeměnit na hmotné statky. Kamarád s kamarádkou si takhle vyrýžovali na snubní prstýnky.