Mistrovství Polska, Zlotoryja, květen 2003

Ahoj, zlatokopecký národe! Tak jsme se vrátili z tý slavný výpravy do polský Złotoryje, kam jsme se vydali za účelem uchvácení nějakejch medajlí a abychom užili nějakou zábavu, narvali si kapku adrenalínu do palice a vůbec. Do Złotoryje na náměstí jsme dorazili dost pozdě (vinou četníků, který se shromažďovali v houfech u krajnice a speciálníma pistolkama měřili rychlost, takže člověk ani nemohl šlápnout na plyn) a místní zlatopapaláši v kožichách už celý zpocený končili projevy a začal se formovat průvod. Průvod se skládal ze zástupu kožuchářů, zbrojnošů, kajícníků, co sami sebe mlátili hlava nehlava špagátkovejma důtkama, šlechtičen, pážat a podobný havěti a úplně na konci šla parta úplně novopečenejch místních zlatokopů, rodina Wasilewičů a pak pod českou vlajkou my- Honza Bašta, Marie Baštová a Tom Hejzlar- kompletní Beer mug goldpanning team. Tentokrát se šlo jen jednou okolo města. Po průvodu následovalo kempování na známý louce a pak už jsme se jen rozkoukali, že v celym městě už mají všude zavřeno a nedá se kalit, tak jsme šli spát. O to dřív byl ráno budíček a po nezbytný kalorický snídani přišel náš tradiční houževnato- systematický trénink v załewu. Jen občas nás přišel někdo rušit, že prý bereme písek na trénink ze špané hromady. Ale na přímý dotaz nevěděli ani ty největší hlavouni, která hromada je ta správná. Sobotní základní kola, to byl jen čistý srandamač, protože jen kategorie amatérů přesáhla počet oddělení na lavičce v jezeře a pár jich nepostoupilo. Tím, že o nic nešlo, se nám taky pokoušeli naši místní kamarádi vysvětlit drtivý úspěch naší výpravy v základním kole. Celej den jme udržovali pitnej režim místním pivem Lech, jelikož oproti loňsku už tu nebyla Plzeň. Po soutěžních kolech nastala oblíbená hra kupa piachu. To se vezme hromada písku tak na 2  kubíky a promíchá se s tak dvaceti zlatejma přívěskama, vybere se drobný startovný a pak už zlatokopi lítaj jak tajtrlíci od kupy s pánvema písku k vodě a zpátky. Akce má za účel, aby se co nejvíc lidí strhlo v háku a dali ve finále pokoj. Večer nastal koncert skupiny Kwiaty, což byl hodně dobře našlápnutej Pink Floyd revival. Byl to odvázanej koncert bez chyby, akorát že na něj skoro nikdo nepřišel. Za hodinu už tady křepčilo při diskofilním programu mnoho set lidiček. Zajímavý je, že okolo hromady písku na hrázi załewu, z který se měly brát kýble pro finále celou noc korzovaly stovky lidí, a kdybych tam vysypal půl kila zlatýho prachu, nikdo by si ani nevšiml. V neděli ráno jsme se opět roztrénovali a po poledni už byly naše finálový kola. Holky měly pro ulehčení jen 10 l písku a závodilo jich 14. Je zajímavý, že místní závodnickou špičku v podstatě ovládá několik klanů, který maj zástupce ve všech kategoriích. Pak bylo finále chlapů který naplnilo všech 24 laviček, který zatim neschnily. Poprvé jsme strartovali s našim pullitráckym týmem v kategorii 3 týmů. Další místní specialita byla, že celej tým měl dohromady jeden kýbl písku, takže si nikdo moc nezarejžoval. Pak už bylo vyhlášení výsledků. Co vám mám povídat- loňský medajle jsme neobhájili, ale zato Tom prolomil svoje smolný období vyhrál stříbrnou. Já jsem byl jen šestej. Holky vyhrály samý mladý všem třem medajistkám mohlo bejt dohromady tak pětašedesát, ale byly z těch klanů, co už jsem o nich psal. Majka říká, že nemám psát, že skončila předposlední. Bronzová v týmech nám udělala radost, že se dostalo na každýho z nás. Pak už jsme jen pozvali všechny na naše mistrovství, protože tu propukla fáma, že ho máme současně s Polákama a jelo se domů.

Zlatokopové se na konci průvodu dost ztráceli v okolním davu

 

Trénink, zatím v čistý vodě...

 

...A s nezbytným pivem.

 

Holky nastoupený k základnímu kolu

Populární hamonicí akce Kupa piachu

 

Majka končí.

 

Kluci v plný práci

 

Honza

 

Tom

 

Majka nasejpá za týmy

 

Zrovna se klepu, abych to nepokazil celýmu teamu

 

Ale dopadlo to celkem dobře

Vítězky profi žen: bronz- Judita Herbuś, Stříbro Anna wasilewicz a zlato Karolina Świerk

 

Vítězi: Bronz- Ludwik Karlak, stříbro- Tom Hejzlar, zlato Tateusz Wasilewicz

Náš půllitrový tým

 

                                                                                                              Text a foto Honza Bašta