Western City Karpacz aneb porazil jsem mistra swiata

7.-8. 8. 2004

 

Text Pyrotechnik, foto Krzystof Maciejak

 

Původně jsem měl v úmyslu jet po čase do Kestřan, probrat s Veronikou možnost pořádání ME nebo MS na Moravě, avšak jelikož vedení KMSZ nebylo jednotno v názoru zda akci pořádat nebo ne, začal jsem uvažovat co s nadcházejícím víkendu. Z tohoto rozjímání mně vytrhla Šárka Melmuková, když mi zavolala, jestli nepojedu do Karpacze vyhrát kolt sherifa. No a kdo mně zná, ví.... lákadlo pistolky jsem si nemohl nechat ujít a tak jsem vyjel. Domluva byla se Šárkou super, tak jsme se sešli ve Western city kolem půlnoci z pátku na sobotu. Bočním vjezdem jsme vjeli do western city a ubytovali se-já ve stanu, Šárka v autě. Kromě nočního hlídače tam nebyla ani noha.Jelikož v sobotu začínaly soutěže až někdy po obědě, vyrazili jsme do města. Město nás velice překvapilo, co dům, to hospoda, restaurant, cukrárna či alespoň pub, místy se mezi ně vtěsnalo něco obchůdků se suvenýry. Zakotvili jsme v místní cukrárně na kafíčku a „buchetkách“. Úpravu města by Karpaczi mohla závidět všechna i vyhlášená letoviska u nás. Jak jsme později zjistili, Karpacz s ohledem k blízkosti Sněžky je jedním z nejvyhledávanějších míst v Polsku a snad i díky tomu byl problém najít třeba jen méně upravený domek, komunikaci či parčík.Máme se od Poláků ještě co učit.

 

Samotné western city je něco mezi westernovým městem a Prátrem, zde vedle sebe zde stojí saloon a automaty. Návštěvníci mohli vyzkoušet i takové „tradiční atrakce jako střelba z paintballové pistole do dřevěné krávy. Ale poměrně zajímavý nevtíravý program. Nějaké ty přepady banky, kdy šerif zastřelil samotného lupiče Morgana ( já myslel že to bejval pirát ) ale byly k vidění i pěkné ukázky práce s westernovým koněm třeba při honu dobytka. Na nedostatek diváků si však stěžovat nemohou.

 

V sobotu odpoledne proběhly závody. Přijelo kolem 25 profi Poláků a já se Šárkou. Do desetičlenného finále jsme se dostali oba. Zde již šlo o to, připravit správnou strategii. Vsadil jsem na risk a moc se to nevyplatilo. Hrubý čas kolem 2 minut ( nejrychlejší ) ale dvě zlatinky fuč, což znamenalo až sedmé místo. Jediné co mě potěšilo, že až za mnou o 4 vteřiny skončil mistr světa ze Zlotoryje Tadeusz Wasilewicz.. Šárka dopadla o poznání lépe a skončila na bramborovém místě. Nutno podotknout, že profi kategorie byla smíšená a na třetím místě skončil závodník který měl nepochybně jinou zlatinku než soutěžní. V soutěži se totiž používalo pouze zlato typu Madrick, tedy plavací placky. Po finále proběhla zvláštní disciplína, pořadatelé do písku zahrabali několik zlatých přívěsků a co najdeš je Tvoje. Já našel tři, Šárka 4. V neděli pak byla soutěž o kolt sherifa. Postupový klíč byl velmi tvrdý, do finále postoupilo 8 nejlepších z celkem asi 35 závodníků, což znamenalo nejhorší čistý postupový čas 4:21 minuty. Šárka postoupila jako druhá, já skončil někde v propadlišti dějin. Ve finále Šárka zvedla ruku jako první, bohužel ale ztratila tolik, že nic moc. Potom proběhla ještě jedna soutěž, V aréně pro koně zahrabali několik malinkých zlatých přívěsků které pro větší efekt přivázali k podkově. Jelikož detektor vlastním, určil jsem i strategii. Náš čas nálezu byl 18 vteřin, dlouho nejlepší ale poslední, opět Tadeusz měl více štěstí a našel podkovu za 14 vteřin, tedy vyhrál i tuto soutěž. Po skončení jsme ještě jednou proběhli místní atrakce western city, zakoupili něco suvenýrů a vyrazili k domovu.

 

Co říct závěrem? Pohodový víkend, výborná kuchyně ve městě, western city i u polských zlatokopů kteří nám večer bránili v odchodu vždy s patřičně upečeným šašlikem v ruce. Výborní lidi a dokonce i místní country kapela se na polské poměry dala poslouchat.

 

Zapsal léta Páně 2004 srpna osmého

Pyrotechnik

 

 

 

 

 

 

 

Konec