Vláďa Reichel: Expedice Tríbeč a Nitra

Marný pokus o slovenské nuggety

 

3.-5.7. 2004 jsme pod dojmem zpráv o nové (tedy až po keltech, slovanech atd.) lokalitě udělali přesun na lokalitu Tríbeč ve složení Vláďové Strnad a Reichel a Pepa Zíma. Na slovenském území jsme přibalili ještě Chrobáka. Na lokalitě jsme byli uvítáni majitelem rybníků, kterými potok protéká slovy „dúfám, že tuna nechcete ryžovať“. Takže jsme zmizeli za kopec a strávili noc mimo dostřel.

Jak vidno z obrázku, výbavu jsme nepodcenili

 

Večer i ráno jsme udělali pár pánví – droboť 0,1 mm a prohlédli si zbytky po předchozích generacích zlatokopů.

 

 

Ráno jsme zjistili, že na tom správném místě jsou dvě auta se slovenskými kutači a tak jsme se přidali.

 

 

 Díra, která je vidět v reportáži Zdeňka Medka a Honzy Bašty už není vidět.

 

 

Když jsme po půldenním kopání zírali každý na 2 až 3 zlatinky velikosti menší, než malé a potok tekoucí do rybníka vypadal jako stoka na jíl, rozhodli jsme se pro přesun na lokalitu na řece Nitře. Tu nám doporučil kamarád Tulajbej bydlící nedaleko.

Lokalita vypadala slibně – náplav plný křemene a žuly, povodní utržený břeh, kde jsou vidět falešné bedrocky, takže jsme se usadili.

 

 

 

 

 

Rychle nás objevily děti místních domorodců a byla uspořádána řada soutěží. To nás udržovalo v trochu přijatelné náladě, protože zlatitost byla mizerná. Pravidlo bylo 3 až 5 zlatinek 0,1-0,3 mm.

 

Celkem jsme s Pepou za ty dny narýžovali asi 60 mg zlata (tak hodina a půl na Bojově), získali vzorek z Řeky Nitry, nové známé a pevné odhodlání se tam nevracet.