WWW.zlatokop.cz/ckz uvádí:

Dokumentární snímek ze života

SVATBA

v hlavních rolích:

Lenka Tomancová, Lenka Baštová, Honza Bašta

10. června 2006

 

 

 

 

 

 

 

 

Ahoj, tak jsem se konečně dostal k tomu, abych vám napsal nějakou reportáž z naší svatby. Svatba se konala 10. června 2006 v Křížlicích v Krkonoších, v evangelickém kostele na malebné louce s výhledem na hory. Hned vedle kostela jsme měli pronajatou budovu bývalé školy, kde se konala hostina a ubytování.

Po dlouhých a náročných přípravách už to bylo na spadnutí. Na obrázku je pojízdná souprava naložená svatebním materiálem tak, že to nepamatují ani ti nejstarší z nás. Nevada musela do kopce nezřídka i na jedničku.

V pátek se chystalo a vařilo- svatební kyselo. Protože jsme byli v Krkonoších, tak kyselo a pilně jsme ho podlívali a zalívali Krakonošem. Kyselo bylo poctivé, až v něm stála vařečka. A ani prý nebylo moc kyselý.

A to už je sobota po poledni, vítání nevěsty před domem (školou). Po zahajovacím výstřelu z perkusky se všichni shromáždili, ze školy vyšla nevěsta a šlo se průvodem po louce do kostela. Svědek naléval do svatebčanů rum, aby to v kostele pěkně vonělo.

Farářka Irena si připravila krásné kázání a písničky. Jen ty sandály a ponožky nevím jestli je součást taláru... Křižlický kostel je nádherný svou prostotou a působí až mysticky. Obřad klapal bez problémů, jen jsem zapoměl při vstupu do kostela prvních pár metrů smeknout buřinku a taky nachystat prstýnky na polštářek- lovil jsem je ze škatulky z kapsy.

 

Svatební slib.

No, přeci jen, úplně hladce ten prstýnek nasadit nešel.

Požehnání.

No a už jsme hotoví novomanželé.

Před vchodem nám házeli rejži, snad si mysleli, že nám vytrávilo a máme hlad, ale ani ji neuvařili.

Tihle všichni tam byli.

Na louce vypuklo velké fotografování, fotil, kdo měl ruce, nohy a aparát. Nevěstě to v kytkách moc slušelo.

Když jsme zametli rozflákaný talíř, dovolili mi vnést nevěstu do domu.

Majka: nebylo by tam ještě trochu kysela pro mně?   Všichni si stoupli do řady nadělili jsme každému plný talíř.

Po kyselové hostině a dortu vypukla volná zábava.

Všude fůry jídla, kejta na rožni, v přívěsu Krakonoš (pivo)...

A s pribůdajůcím večerem se Irena a Láďa Reichel opřeli do strun.

Křížlický kostel a stan farářky Ireny.

A zazvonil zvonec a pohádky byl začátek. Po vyklizení a úklidu prostoru a po dvoutýdenním zotavení v práci jsme jeli na svatební cestu na Slovensko, kde jsme skončili na mistrovství republiky.

Text Honza Bašta, foto svatebčané