Biella 2009

Z Kladna až do země daleko za Berounem

na Mistrovství světa

foto:

                 

text Ivan Synek

Začalo to tím, že při nakládání bagáže do auta Doktorovi spadnul mobil na dlaždičkovou podlahu a rozložil se na prvočinitele. "Do prdele.", pravil Doktor a začal mobil znovu skládat dohromady a po chvíli nadšeně zvolal: "Vono to funguje." Poté jsme vyrazili směr Beroun. Dál pak Rozvadov, Regensburg, München, Garmisch Partenkirchen, Landeck, Sankt Moritz, Ancona, Bari, Brindisi, Port Said a dál ..., ale co to kecám, tam až jsme nejeli, nýbrž ze Svatýho Mořice kolem Lago di Como do Zubieny v povodí řeky Elvo v provincii Biella v severní Itálii.

Mapy

Měl jsem v navigaci nastavený souřadnice uvedené na webu Certatori d' Oro a když jsme se blížili k vytyčenému cíli, zahlédli jsme dva plakáty Campionato del Mondo Cercatori d’Oro Biella 2009 a na nich šipky, které vedly k plotu v němž byla dvoje vrata. Zamčená. Za jedněmi vraty se objevil muž z něhož jsme vymáčkli informaci, že Certatori d' Oro jsou v těch sousedních vratech. Doktor přelezl plot, pak dlouho nic, pak se z pozemku ozýval štěkot psa, a pak zase nic a pak se objevil Doktor řka: "Byl tam pes a chtěl mě sežrat. Lidi tam nejsou žádný. Asi jsme tu první." "No, zkusíme to dorazit na ty souřadnice, co byly na webu pořadatelů, je to ještě asi 4 km", pravil jsem. A jak jsme tam jeli, dojeli jsme do obce Zubiena, kde jsme zpozorovali jakési počínající srocení aut a lidí a jakýsi muž s označením pořadatele, nás nasměroval na parkoviště na louce. Když jsme chtěli od pořadatele vyzvědět, kde si můžeme postavit stan, pochopil, že tu chceme spát a naznačil, že to je možný, ale že stan si můžeme postavit až po půlnoci. Pak cosi vzrušeně vykládal jazykem mně nesrozumitelným a tak jsem pravil: "I don't understand Italian." Tomu snad rozozumněl, soudě podle toho, že přivolal dívku, která na nás promluvila anglicky. Vše se vysvětlilo a když pochopili, že jedeme na World Goldpanning Championships a hledáme camp, tak nás nasměrovali do obce Vermogno vzdálené asi 7 km. Tam jsme camp konečně našli a došlo nám, že tu nejsme první, nýbrž jedni z posledních. Podle česko-slovenských vlajek jsme našli své krajany. Velkej vypůjčenej stan jsme začali stavět už za šera. Bylo vedro. Oba jsme ten stan stavěli prvně. Zážitek. Když jsme ho konečně postavili začal Doktor podléhat klaustrofobii, že se v tom stanu nenajdeme. Pravil jsem mu, že si uvnitř toho stanu může postavit svojí Gemu, no ale na to už neměl sil, tak se smířil s osudem.

 

    

Todle je náš kout ve zlatokopeckym campu ve Vermognu, vlevo moje bednička zvaná "krmítko" a vedle ní ten velkej, blbě vypnutej stan, to je ten, co jsme za tmy postavili.

 

No ale vraťme se k průběhu cesty. Za Garmischem jsme přejeli německo-rakouský hranice a zarazili v campu v obci Lermoos. Tam doktor rozbil (ve smyslu postavil) ležení - svojí Gemu - the best tent in the world. Dokázal jsem do Gemy po jednom pivu v campové restauraci i vlézt.

Ráno v campu v Lermoos. Doktor suší Gemu.

 

Já, který jsem dokázal večer vlézt do Gemy, jak mě, přeživšího, ráno Doktor vyfotil.

 

Městečko Lermoos.

 

Raní pohled na Zugspitze.

 

Alpy.

 

Alpy.

 

Alpy nad Imstem. Sedlo Hahntennjoch 1884 m n.m.

 

 

Švýcarsko, Samnaun. Bezcelní zóna. Obec kde jsou samý hotely, penziony a hlavně obchody. Nafta je tu o 23% levnější než v sousedním Rakousku. Doktor si tu koupil svůj 81. nůž.

 

Alpy.

 

Švýcarsko. Pohled z campu na město Scuol. To se nám nezdálo tak malebné jako některá jiná města v Alpách.

 

Snídaně v campu ve Scuol.

 

 

Svatý Mořic.

 

Penzion Franzaira pod půsmykem Malojapass, těsně u italských hranic. Tady jsme poobědvali za poslední švýcarské franky a pak do Itálie.

 

Jezero Lago di Como.

 

Konečně ve zlatokopeckym campu ve Vermogno.

 

V Bielle se chystá zahajovací průvod mistrovství.

Paní ředitelka muzea zlata z finské Tankavaary.

 

Doktor a prezidentka České asociace zlatokopů.

 

Slovenská reprezentace.

 

Začíná se formovat česká reprezentace.

 

Červenomodrobílé francouzské vlajky.

 

Česká reprezentace.

 

Herma a ostatní holanďané.

 

Průvod dorazil do parku, kde byla veselice.

 

Stánek s dobrotami.

 

Opět ve zlatokopeckém campu ve Vermogno.

 

Soutěže v rýžování.

 

Adéla v kategorii junioři se probojovala do finále.

 

Družstvo ČR.

 

Diváci sledovali, povzbuzovali.

 

Doktor v akci.

 

Do finále se z české výpravy dostala Adéla v kategorii junioři a Honza Kavalír v kategorii tradiční pánve. Na bedně nikdo z ČR nestál. Veronika aspoň vyfotila jednu sadu medailí.

 

Vzhůru do hor. Unikali jsme z děsnýho vedra, které panovalo v campu, do Alp, do výšky aspoň 1500 m n.m., kde bylo přijatelně a do campu jsme se vraceli se západem slunce.

 

 

Štola opuštěného zlatého dolu. Nadmořská výška cca 1500 m.

 

Okolí zlatého dolu bylo romanticky malebné a Doktor tu smočil nohy, pánev a hendersonovu pumpu. Našel nic.

 

Zlatonosná Elvo blízko pramene v horách.

 

Ledovec Monte Rosa.

 

Klášter Oropa v horách nad Biellou. Byli jsme tu v pondělí a bylo tu hodně moc aut a lidí. Ňáká pouť, říkali jsme si. Pak jsme jeli kolem toho kláštera ve čtvrtek a zase tu bylo hodně aut a lidí. Tak to tady je asi každej den.

 

Od kláštera Oropa vede úzká, ale velmi dobře udržovaná silnička vzůru až do 1900 m n.m. Na snímku vyhlídková restaurace přímo na té silnici. Chtěli jsme se tu občerstvit, ale všech 8 parkovacích míst bylo obsazeno a tak jsme byli nuceni pokračovat protože nebylo kde zastavit. Silnice byla tak úzká a serpentiny se tak točily, že tři znich jsem nedokázal projet najednou, musel jsem zastavit, couvnout a pak pokračovat.

 

Le Capanne.

 

Vesnička Scalaro vysoko v horách.

 

V Zubieně probíhá český večer, promotion, jako pozvánka na příští mistrovství do zlatých hor.

Folklór od Olomouce. Byli dobří.

 

Prezidentka České asociace zlatokopů Veronika Štědrá a nově zvolený president World Goldpanning Association Arturo Ramela.

 

Zleva: prezidet WGA, starosta Zubieny, ministr kultury Jihoafrické republiky, kde se má konat mistrovství světa 2012, starosta Zlatých Hor a prezidentka ČAZ.

 

Freundshaft. "Your children are my children" pravil ministr kultury JAR.

 

 

Muzika týdle kapely z ČR se líbila. Doktor pravil, že nejhezčí na nich je ta slepá houslistka.

 

Nebyla slepá.

 

Publikum.

 

Falco odpočívá.

 

Chtěli jsme se vydat už v sobotu ráno směrem k domovu, protože Doktor potřeboval bejt nutně v pondělí ráno v ordinaci. Avšak v pátek večer se domák, že Veronika má od kohosi zaručenej tip na lokalitu se spoustou zlata. Doktor byl k neudržení, v sobotu ráno jsme jeli na tu lokalitu. 

Doktor jde na lokalitu odhodlán zbohatnout.

 

Bylo zde bagrováno a spodní vrstvy se octly nahoře.

 

 

Žádný eldorádo. Doktor si osud odvezl jednu zlatinku.

 

Cesta domů. Silnice na Malojapass.

 

Alpy poblíž Svatého Mořice.

 

V campu v Zernez v nadmořské výšce 1500 m bylo večer zima, tak jsem slaměný klobouk, do kterýho foukalo, vylepšil prachovkou, kterou jsem našel v autě.

 

Lermoos, Zugspitze. Sbohem Alpy. Pak dálnice München, Regesburg Rozvadov, Beroun, Kladno.

 

Mapy

 

%