OTVÍRÁNÍ KLAIMŮ DVORCE 2018

 

Byla to hezká akce, a bohužel, je za námi, a tenhle rok už se (snad kromě Vánoc) nemáme na co těšit :-).
Všichni jsou (snad) zdrávi doma, každý snad už oškrábal ze svého těla vrstvu kouře, potu a vůbec všeho, co už desetitisíce let dělá pokožce dobře.
Už byl čas regenerovat vnitřní i vnější orgány a končetiny a je čas na zhodnocení celé akce. 

Letošní otvírání claimů se konalo ve Dvorcích u Soběslavi ve dnech 13.4. – 15.4.2018. 
Organizace se ujala Jitka za pomoci rodiny a dalších přátel z širokého jihozápadočeského okolí.
V pátek odpoledne a večer tradičně setkávání příchozích a přijedších, potřásání ploutvemi, líbání (sdílení miliónů přátelských i nepřátelských bakterií), sdílení různých tekutin, ať už poživatelných či méně, stavění příbytků, ochutnávání různých pokrmů, sezení u ohně.
Jitka připravila nějaké fazole chili con carne, utopence vlastní výroby a nějaké další výrobky.
Libíček přivezl přebytky z jejich pivovaru. Jitka pozvala své kamarády z jedné místní kapely. 
Cestou pršelo, i na místě trochu sprchlo, v dáli byly vidět blesky, zima byla jak sovětském filmu o lásce na Sibiři, ale jinak to byl pohodový večer.
Spali jsme, jak si kdo ustlal. Důležité bylo že jsme se dobře bavili a viděli jsme se s kamarády, které jsme dlouho neviděli.

V sobotu ráno nás kromě řvaní ptáků probudilo sluníčko a vymetená obloha. Ideální den na výlet. Jedna skupina po nutné ranní očistě a snídani v trávě naskákala do různých přibližovadel a jela na výlet do blízkého hradu Choustníku. Druhá, menší skupina, jela dělat zlatokopeckou prospekci na Chýnovský potok. Třetí skupina vyspávala po celonočním hulákání u ohně ladila formu na další zábavný večer. 
O skupině dělající prospekci vím jen to, že našli jednu mikrozlatinku a tu ještě ztratili..., takže budu povídat o skupině, která vyrazila na hrad Choustník.

Po přijetí do obce Libíček neomylně zamířil k místnímu saloonu a že nám do oběda bude držet místo, kdyby byl nával, aby bylo kam sednout.
Na konci vesnice jsme zamířili nejdříve polní a pak lesní cestou trošičku jiným směrem, než jsme tušili hrad. Někteří odvážní jedinci si troufli se Jitky zeptat, jestli by jsme neměli raději jít tou cestou, kam ukazují cedule... Odpověď zněla, že je to sice dál, ale zato horší cesta a více si užijeme rozkvétající jarní krajinu. 
Po cestě cestou necestou jsme za stromy již viděli obrysy hradeb hradu. Leč neměli jsme zcela vyhráno. Ještě kamzičí stezkou kolem skalního městečka, pak po úzké římse kolem hradeb, aby jsme nakonec slezli na asfaltku asi 30 m před hlavní branou.
Za bránou byla pokladna, jen jsme se nemohli dopočítat, kolik nás vlastně je. K našemu velkému překvapení se objevil i Libor, dokonce dříve než někteří jedinci, kteří se opozdili z naší hlavní skupiny. Prý ho svezl nějaký traktorista a pak použil skutečně tu cestu která byla označena "hrad 0,3 km".
Kdyby věděl, že mají v hradní pokladně vychlazenou Plzeň, byl by tam byl ještě dříve. :-)
Z hradní věže byl krásný výhled na celé široké okolí. Marně jsme na Libora volali z vrcholu věže, že zde mají vychlazenou Plzeň zdarma, jenže on se nedal ošálit a těch pár desítek stovek schodů odmítl vylézt. Na vrcholu jsme pořídili vrcholové foto. 

Po návratu do základního tábora ve Dvorcích jsme chvíli zregenerovali, sdíleli zážitky s těmi ostatním a pak následovala "Garážová Liga" - soutěž v rýžování zlata. Soutěžilo se na čínské a kanadské pánvi.
Třetí se umístil Vlasta B. za pomoci Jardy K., který ho upozornil, že mu na pánvi zbyla ještě jedna nevybraná zlatinka. Druhá byla Dáša K.
První se umístil Karel K. a podle tradice byl po zásluze odměněn koupelí v klajmu. 

Po skončení Garážové Ligy byla večer valná hromada ČKZ. Jedním z hlavních bodů bylo vybrat logo pro Mistrovství světa v rýžování zlata v Novém Kníně 2020. Výběr loga pak byl přesunut na pozdější večer v místní "hasičárně". 

V závěru valné hromady dorazil Krtek s kapelou. Jenže kapela byla vybavena jen na hraní v interieru. Bylo tedy rozhodnuto, že se žádostiví muziky přesunou do hasičárny, kde jsou krbová kamna.
Jitka připravila pekelný guláš, kapela byla super, něco na zalití pekelného pálení po guláši také bylo. Šárka slavila dvacetiny a tak večer ubíhal v dobré náladě.

Do hasičárny byly také přeneseny všechny návrhy na loga MS2020 v Novém Kníně, bylo jich celkem asi 10. Nejvíce hlasů dostal návrh s číslem 1.

V neděli ráno jsme po sobě uklidili a se slzou v oku se rozloučili.

Díky Jitce a všem, kdo se podíleli na organizaci za skvělou akci a její přípravu a snad se mnozí z nás uvidíme zase dříve než za rok.


text: Jirka V.

 foto:      +      +      


Pepu a Petra cesta nějak ukolíbala


přijíždíme, vítáme se, vybalujeme zásoby, stavíme pelíšky, kecáme...


Bláža přijel mezi prvními a protože nestavěl stan, neboť spal v kufru auta, tak dostal důležitý úkol hlídat zásoby a udržovat oheň


příchozí zlatokopové s mezinárodní účastí se postupně scházejí u ohně, zatím ještě vysmátí a na lehko oblečení


to není tasmánský čert (Sarcophilus harrisii), ale místní domácí mazlík


Jitka uvařila výtečné fazole chilli con carne, tak snad nás kromě ohně zvenčí trochu zahřejí i uvnitř. Jen mám obavy, co to udělá, až je tělo finálně zprocesuje.


jak páteční večer pokračuje, scházíme se u ohně čím dál navlečenější


večer sledujeme kromě meteoradarů na mobilech přechod studené okluzní fronty v reálu a dumáme, zda z toho radioaktivního mraku ještě zaprší


v páteční vcečer zahrála místní kapela.
Heda: Když první večer odešel vítr spát a oheň začal kolena hřát, přijela kapela, která některé přiměla v trávě se v bocích do rytmu houpat a do rána zpívat, později i bez skvělé kapely :-).



sobotní ráno nás vítá sluníčkem a modrou oblohou
Heda: Ráno jako ze žurnálu, poskladajíc se do vozů a přesunouc se pod kopec hradu, na hrad jsme všichni vylezli, většina i na věž, kde nám Jíťa ukázala ten správný Blaník, objev čehož jsme řádně zajedli a zapili v hostinci v podhradí.


výprava prospektorů na Chynovský potok


nový člen klubu Petr na prospekci


cestou na hrad Choustník míjíme venkovní dílnu nějakého místního řezbářského všeuměla




cestou k hradu


trnitá je cesta na vrchol


hrad Choustník


skalní městečko u hradu Choustník


Na hradě, po namáhavé cestě. I ta němá tvář leží po výstupu s vyplazeným jazykem. Všimněte si, že Libor  žádný vyplazený jazyk nemá, protože posiloval v podhradí a pak to lehce vyběhl.


hrad Choustník


výhled z věže


na věži...




vy zíráte, my zíráme...


vrcholové foto


"To jsem se zase přepapkal!"


soutěž začíná předseda s Jirkou, Jitka dohlíží na regulerní průběh soutěže
Heda: Letošní garážovka začala parádním počasím a čistými káděmi, ze kterých by se dalo pít. Sešlo se spousta zvědavců, hlavně děti koukaly, co to v těch velkých hrncích různých tvarů hledáme. Předseda se usmíval, usmívali se i Vilda s Tomem, kteří si dali čisté kolo bez zlata a museli jet ještě jednou :-). Vilda se tak natrénoval, že za pomoci Jardy byl nakonec na bedně.
Tak zase někdy, kamarádi!


Werner z dalekého zahraničí s Honzou


i děti se učily rýžovat


němá tvář se původně přišla podívat na rýžování, ale po zjištění, že není přítomen Jirka D. usoudila, že je to nuda


vrchním časoměřičem byl Bláža, zapisovatelkou Jitka


Vlasta v akci. Ztratil dvě zlatinky, ale jednu mu na pánvi našel Jarda, takže mu to ještě stačilo na "bednu".


rýžuje budoucí vítěz, jen o tom ještě neví


Heda


třetí Vlasta se svým "sparingpartnerem" Jardou


Dáša byla ráda, že ji předstihl Karel a že se nemusí koupat v klajmu. Naprosto s tím nepočítala a neměla nic na převlečení.


"A winner is..."


a šup s ním do vody...


Jsem glogloglátor! Dělám "Glo, glo, glo".




"Zkuste hádat, jestli mám Jágrovo teplé spodní prádlo!"


Krtek a "jeho" kapela v "hasičárně"


návrh loga MS2020 Nový Knín, který získal nejvíce hlasů