Naučná stezka Nový Knín a okolí

Pavel Lhotský

 

 

Délka stezky : cca 8 km

Doporučená doba prohlídky : 4 - 5 hodin

Výchozí místo : muzeum historie dolování zlata v objektu „Mincovna“ na náměstí v Novém Kníně

Konečné místo: náměstí v Novém Kníně

Značení: červený piktogram naučné stezky

Za suchého počasí vhodné i pro cyklisty.

 

1 Královské zlatohorní město Nový Knín

 

První zastávka naučné stezky je věnována stručné historii jednomu ze čtyř středověkých královských zlatohorních měst na území Českého království - Novému Knínu. První historicky doložené zmínky o Knínu lze datovat do roku 1186, kdy se zde uskutečnilo mírové jednání mezi knížetem Bedřichem a moravským markrabětem Konrádem Otou. Počátky těžby zlata lze klást do přelomu 13. a 14. století, kdy Knín existoval jako dvorec. V důsledku hornické kolonizace na začátku 14. století se původní osada rozdělila na dvě části Starý Knín a hornické městečko Nový Knín, které je již roku 1331 hornickým městem se sídlem královského výkupčího zlata od těžařů. V roce 1351 císař Karel IV stvrzuje Knínu výsady královského horního města. Etapa největšího rozkvětu dolování skončila ve 30. letech 15. století, kdy byl Nový Knín vypálen husity a doly zničeny. V 16. a 17. století dochází k postupné obnově téměř všech dolů v okolí, ale původní slávy již nebylo nikdy dosaženo. Přesto byl význam Knína poměrně značný, neboť pod jeho správu náležely doly u Mníšku pod Brdy, Slap, Štěchovic, Bratřínova či poměrně vzdálené Krásné Hory u Sedlčan.

Od 18. století je Knín již jen provinciálním městečkem, jehož význam nepovznesly ani další pokusy o obnovu některých dolů v 19. a v první polovině 20. století. Nezdarem skončil i poslední, na svou dobu velkoryse pojatý pokus o obnovení těžby hrabětem Sylva - Tarouccou v nedalekých Libčicích (1911 - 1923). Historickou těžbu dokumentuje i řada štol v samotném centru města (pod restaurací „U Mikulášků“, pod kašnou či pod budovou městského úřadu). Tato štola je v současné době zpřístupněná, na rozdíl od ostatních však měla výlučně praktický význam - s největší pravděpodobností sloužila k zásobování budovy pitnou vodou.

Pro další generace zatím zůstává ukryto v zemi téměř 100 tun zlata na ložisku Mokrsko - západ, jehož zásoby byly ověřeny bývalým státním podnikem Geoindustria v létech 1980 - 1990. Svou velikostí toto ložisko patří k největším v Evropě.

Na panelech jsou reprodukce historické podoby „Mincovny“ v Novém Kníně (sídla vrchního horního úřadu) a historických fotografií Libčického dolu.

 

2 Ústí Karlovy štoly

 

            Po cestě údolím Kocáby se nacházíme u ústí jedné z poměrně významných štol v okolí Nového Knína - Karlovy štoly, která je připomínána již k roku 1539 jako odvodňovací štola dolu Moravec. I budova mlýna, tzv. Aixnerova, je velmi stará - v 16. století náležela mlynáři Mikulkovi. V roce 1804 byla pod vedením knínského měšťana P. Holakovského založena obecní podílová společnost, která se pokusila o obnovu štoly (zvané Marie Terezie). Práce skončily v roce 1822, rok nato se o podobné pokouší až do roku 1835 další obecní těžařstvo pod vedením K. Masnera. Následně tuto štolu v roce 1881 otevírá pro zahraniční společnost J. Wang, známý svými pokusy o obnovu těžby v Jílovém, ale ani jemu se nepodařilo obnovit těžbu. Poslední, opět neúspěšný pokus provedl v roce 1914 stát, zastoupeným c. k. Báňským ředitelstvím v Příbrami. V současné době je část štoly přístupná, vstup do ní je vzhledem k  výskytu netopýrů zajištěn.

 

3 Ústí štoly č. I (Ústav termomechaniky AV ČR)

           

            Tato štola představuje pozůstatek po poslední etapě průzkumu chvojenského pásma v první polovině 20. století. Práce na ražbě této štoly byly zahájeny v roce 1914, poté, co byla všechna kutiště v majetku města Nový Knín přenechána státu. Projekt tohoto průzkumu byl postaven na základě mylného názoru prof. Barvíře o lokalizaci bohatých kamlovských žil do prostoru vrchu Chvojná. V letech 1914 - 1919 byl vyražen 637 m dlouhý překop a v roce 1919 - 1920 dvě šachtice na Chvojné. Pro celkově negativní výsledky bylo od dalšího průzkumu v roce 1923 upuštěno. Další, již definitivně poslední práce se uskutečnily v letech 1943 - 1945, kdy společnost Protektorats Berg- und Hüttenwerke vyrazila z této štoly 130 m dlouhý překop, který měl ověřit ložiskový vývoj chvojenského pásma. Koncem roku 1945 byly veškeré práce na štole zastaveny.

            Po propojení štoly s blízkou štolou č. II počátkem 60. let zde vzniklo podzemní výzkumné pracoviště Ústavu termomechaniky AV ČR, které zde sídlí do současnosti.

            Na panelu se vedle vysvětlujícího textu můžete seznámit s kopií mapy štoly z období její ražby ve 20. letech tohoto století.

 

4 Ústí štoly č. II (Václavova štola)

 

            Tato štola vznikla ve stejném období jako předchozí štola č. I, tj. v první polovině 20. století. Práce na ní prováděl stát, zastoupený c. k. Báňským ředitelstvím v Příbrami. Byla založena proto, že štola č. I nezastihla žádné staré práce a ani žíly. Po několika metrech byl vyhlouben sledný komín po nalezené žíle a z něj získány ukázky chudé rudy. Další dvě hloubení v tomto prostoru sice narazila na stařiny, ale ty byly zatopené vodou a tak byly bez jejího vyčerpání opuštěny a zasypány. Pouze jedna křemenná žíla vykázala zvýšené obsahy zlata (10 - 22 g/t) a stříbra (10 - 356 g/t), avšak měla pouze malou mocnost a po zhruba 30 m vyklínila. Proto bylo od dalšího průzkumu v tomto prostoru upuštěno.

            V celém údolí Kocáby od Nového Knína až k jejímu ústí do Vltavy bylo v minulosti rýžováno zlato. Bohužel, charakteristické zbytky po této činnosti se do dnešní doby až na pár výjimek na jejím horním toku nedochovaly.

 

5 Propadlé dobývky za Spáleným mlýnem

 

            Cestou údolím Kocáby si pozorný návštěvník na jejích obou březích může všimnout několika propadlin, jako jsou tyto, před kterými se právě nacházíme.  Jedná se o drobné pozůstatky středověké těžby zlata, které je v tomto prostoru vázáno na křemenné žíly a žilníky v horninách svrchního proterozoika. K většině těchto drobných dobývek chybí historické podklady a řada z nich je systematicky zavážena domovním odpadem a sutí. I tyto dobývky byly původně mnohem delší, do dnešní doby se zachovala pouze jejich část ve svahu. Další (poněkud větší) podobná dobývka se nachází cca 500 m proti proudu Kocáby na této straně údolí, po pravé straně za mostem přes řeku ve Velké Lečici je viditelné staré, sutí a odpadem zcela zavezené hloubení.

             

 

 

6 Oblast lečických a krámských dolů

 

Pro nesouhlas několika majitelů pozemků a chatařů nemohla být oblast středověkých dolů v Babím dole, na Nevadě a na Krámském potoce zahrnuta do trasy naučné stezky. Proto Vás chceme alespoň stručně seznámit s charakterem prací v této oblasti. Hlavním typem zrudnění jsou drobné systémy křemenných žilek s místy viditelným zlatem a sulfidy (pyrit, pyrhotin, vzácně chalkopyrit), vázané na poruchové zóny v grafitických břidlicích tzv. lečické skupiny svrchního proterozoika (Nevada) či na bazické žilné horniny - diabasy (Babí důl, Krámský potok).

Právě na těchto diabasových žilách dosahují staré práce největšího rozsahu (povrchové dobývky na Krámském potoce jsou přes 200 m dlouhé, dle údajů z 16. stol. byly až 15 m široké a dosahovaly hloubek 30 - 40 m. Pouze o něco menší byla těžba v Babím dole, kde se největší propadlina nachází cca 150 m nad loukou v lese po levé straně lesní cesty. Bezejmenný potůček na pravé straně údolí nad loukou prochází přes navětralé diabasové žíly, které jsou místy silně zrudnělé pyritem (až několik stovek gramů na pánev), v jehož koncentrátu lze najít drobné zlatinky do 1 mm.

 

7 Smírčí kříž

 

            V těchto místech stojí zajímavá památka z první poloviny 19. století - tzv. smírčí kříž z roku 1822. Na základě lidové pověsti byly takto řešeny hrdelní zločiny. Vrah, který se takového zločinu dopustil, byl odsouzen k popravě, ale před jejím uskutečněním se musel usmířit s Bohem za svůj čin - proto byl nucen ze žulového kvádru vlastnoručně vytesat tento kamenný kříž. Poprava jej však stejně neminula. 

 

8 Chvojná - pozůstatky středověké těžby

 

            V těchto místech můžete spatřit řadu mělkých jamek a odvalů, které představují jedny z nejstarších dochovaných pozůstatků hornické aktivity v prostoru Chvojné. Vzhledem k absenci historických údajů je i jejich časové zařazení problematické. Tyto práce sledují vedlejší žilné struktury menšího významu. Na základě velikosti pinek se můžeme domnívat, že se především jedná o prospekční práce, v menším rozsahu doprovázené podpovrchovou těžbou bohatších úseků žil.                

           

9 Chvojná - chvojenské pásmo

 

            Toto zastavení se nachází v centru hornické aktivity v prostoru vrchu Chvojná (místně též nazývaným Mikule). Dolování zlata v tomto prostoru bylo s největší pravděpodobností zahájeno již v době předhusitské, k jeho obnově pak dochází v 16. století. Do tohoto prostoru lze lokalizovat kdysi slavný důl Velký Chvojen a téměř dvacítku dalších menších dolů. Tyto práce se přes prvotní naděje nesetkaly s očekávaným úspěchem, a tak byly doly na začátku 17. století opět opuštěny. K dalším pokusům o otevření revíru dochází v úvodu 19. století městským těžařstvem Petra Holakovského, ale již v roce 1823 jsou doly opět opuštěny. Rozsáhlý pokus o průzkum a obnovení těžby v tomto prostoru byl učiněn v první polovině 20. století, kdy byla tato oblast podfárána štolami č. I a II z údolí Kocáby a byla zde zaražena šachtice. Výsledky byly rovněž negativní. K poslednímu pokusu o objasnění významu chvojenského pásma se přistoupilo v období II. světové války (1940 - 1945). V této době došlo společností Protektorats Berg- und Hüttenwerke k obnově a prohloubení šachtice č. 2 a k prodloužení štol od Kocáby. Pro negativní výsledky byly tyto práce koncem roku 1945 zastaveny. Zajímavé je, že na zdejších žilách se vedle zlata vyskytovalo i stříbro (v obsazích až 550g/t, vázané na sulfidickou mineralizaci (tetraedrit, galenit) křemen - karbonátových žil a výplň tektonických poruch.           

             

10 Chvojná - sudovické pásmo

 

            Sudovické pásmo se nachází nejblíže Novému Knínu a rovněž bylo předmětem historického dolování, jehož současné pozůstatky tvoří téměř 0, 5 km dlouhou řadu poměrně hlubokých pinek a obvalů po obou stranách cesty. Blízkost osídlení se na většině pinek projevuje jejich postupným zavážením komunálním odpadem. O charakteru zrudnění tohoto pásma máme velmi málo dat, dle posledních údajů z 1. poloviny 19. století zde zjištěné obsahy zlata byly většinou nízké. V tomto prostoru se v minulosti pravděpodobně nacházely bohaté doly Klok, Kocour, Měděný a Moravec s příslušnými odvodňovacími štolami. V polovině 19. století bylo provedeno několik pokusů o otvírku tohoto pásma Karlovou štolou z údolí Kocáby, ale všechny skončily neúspěšně. Nové práce nebyly v tomto prostoru prováděny.

 

Mapa naučných stezek Novoknínska