KDYŽ . . .

 

Když bezhlavost svým okem klidně měříš,

ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,

když, podezříván, pevně v sebe věříš,

však neviníš svých soků z bezpráví,

když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,

jsa obelháván, neupadat v lež,

když, nenáviděn, sám jsi beze zloby,

slov ctnosti nadarmo však nebereš,

 

když umíš snít a nepodlehnout snění,

když hloubat znáš a dovedeš přec žít,

když proti triumfu i ponížení

jak proti svůdcům společným jsi kryt,

když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova

lstí bídáků jsou pošlapána v kal,

když hroutí se tvé postavení a znova

jak dělník v potu lopotíš se dál,

 

když spočítat znáš hromadu svých zisků

a na jediný hod vše riskovat,

zas po prohře se vracet k východisku

a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,

když přinutit znáš srdce své a čivy,

by s tebou vytrvaly nejvěrněj,

ač tep a pohyb uniká ti živý

a jen tvá vůle káže „Vytrvej!“,

 

Když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,

když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,

když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost

a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,

když řekneš: „Svými vteřinami všemi

mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“,

pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi -

a co je víc: pak, synu můj, jsi muž

 

Rudyard Kipling - překlad Otokar Fischer

 

 

Dovoluji si poslat dadatečně jako PF 2005

Ivan Turnovec