Ivan Synek: Lucie noci upije a dne nepřidá.

Svátek Lucie je 13. prosince.  Připomeňme, že zimní slunovrat připadá na datum kolem 21. prosince (je to každý rok poněkud jindy). Co tedy vlastně znamená pranostika: Lucie noci upije a dne nepřidá ? Má to ňáký hlubší význam nebo je to jen takový nepřesný plácnutí ? Význam to má a dost přesnej. Leč mnozí vykladači to vykládají mylně, když vysvětlujou, že při přechodu z Juliánského kalendáře na kalendář Gregoriánský se posunulo datum zimního slunovratu o 13 dnů, což srovnávají s tím jevem, že Velká říjnová revoluce byla v listopadu. K tomu posunu skutečně došlo, jak víme, s datem oslav Říjnové revoluce to souvisí, ale že by to souviselo s tou pranostikou o Lucii, to je blbost, tedy omyl, a mě může šlak trefit, když to čtu někde v novinách, protože ten novinář, co to píše, by jistě vyhověl Zemanově představě o novinářích. (Jest otázkou, jestli význam tý pranostiky zná Zeman, to nevím.)

Má se to takhle: Podívejme se na časy východů a západů Slunce v prosinci pro místo o zeměpisných souřadnicích 50o severní šířky a 15o východní délky. Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ) :

DEN

VÝCHOD
h min

PRŮCHOD
h min s

ZÁPAD
h min

 
 1 S
 2 Č
 3 P
 4 S
 5 N

 6 P
 7 Ú
 8 S
 9 Č
10 P
11 S
12 N

13 P
14 Ú
15 S
16 Č
17 P
18 S
19 N

20 P
21 Ú
22 S
23 Č
24 P
25 S
26 N

27 P
28 Ú
29 S
30 Č
31 P
7 37
7 38
7 40
7 41
7 42

7 43
7 44
7 46
7 47
7 48
7 49
7 50

7 50
7 51
7 52
7 53
7 54
7 54
7 55

7 56
7 56
7 57
7 57
7 57
7 58
7 58

7 58
7 58
7 59
7 59
7 59
11 49 10
11 49 33
11 49 56
11 50 20
11 50 45

11 51 11
11 51 36
11 52  3
11 52 30
11 52 57
11 53 25
11 53 53

11 54 21
11 54 50
11 55 19
11 55 48
11 56 18
11 56 47
11 57 17

11 57 46
11 58 16
11 58 49
11 59 16
11 59 46
12  0 15
12  0 45

12  1 14
12  1 44
12  2 13
12  2 42
12  3 10
16  1
16  0
16  0
16  0
15 59

15 59
15 59
15 58
15 58
15 58
15 58
15 58

15 58
15 58
15 58
15 59
15 59
15 59
16  0

16  0
16  0
16  1
16  2
16  2
16  3
16  4

16  4
16  5
16  6
16  7
16  8
 

Všimněme si nejprve časů západů slunce a vidíme, že od počátku prosince Slunce zapadá večer čím dál tím dříve, až někdy kolem 13. prosince se ten trend změní a od toho dne Slunce zapadá čím dál tím později, ergo "Lucie noci upije". Podívejme se však na východy Slunce, v průběhu prosince Slunce vychází ráno čím dál tím později a tento trend se nezmění 13. prosince, odtud tedy ta druhá část pranostiky: "a dne nepřidá". Tento trend se nezmění  ani v den slunovratu 21. prosince, a zastavuje se až kolem Nového roku a teprve pak začne ráno Slunce vycházet později, tedy v řeči pranostiky "přidává se dne".

Proč tomu tak je ? Hlavní příčina je, že Země neobíhá kolem Slunce po kružnici, ale po mírně protáhlé elipse. Souvisí s tím i jev, že sluneční hodiny se v průběhu roku rozcházejí s hodinkama. V důsledku toho, že oběžná dráha Země není kružnice, tak středový úhel, který Země urazí za den není v průběhu roku vždy stejný (viz Keplerovy zákony). Na hodinkách se čas odměřuje časovou škálou, která se nazývá "střední sluneční čas" a který plyne pravidelně. Čas kdy slunce kulminuje se nazývá "pravé poledne" a období mezi dvěma kulminacemi Slunce se nazývá "pravý sluneční den" a čas měřený v tomto systému zdánlivých poloh Slunce se nazývá "pravý sluneční čas". Pravý sluneční den nemá stabilní délku. Rozdíl mezi středním slunečním časem a pravým slunečním časem se nazývá "časová rovnice". Její průběh během roku zobrazuje křivka E (plná čára) na grafu :

 

Časová rovnice E

(převzato z Emil Buchar: Geodetická astronomie I., SNTL Praha 1963)

 

Co z toho lze vyčíst ? Čtyřikrát do roka (15. dubna, 14. června, 31. srpna a 24. prosince) je časová rovnice rovna nule. V tyto dny se údaje slunečních hodin (pokud jsou správně seřízeny) shodují s náramkovými (pokud jdou dobře). Ale ku příkladu začátkem listopadu, kde je lokální maximum časové rovnice, se sluneční hodiny odlišují od náramkových o cca 16 minut.

Komu todle bylo už dřív jasný, tomu se omlouvám, za ten výklad. Ten, komu to jasný dřív nebylo a teď už je, může teď takový experty, co vykládaj tu pranostiku přechodem na Gregoriánský kalendář, či jinými obskurnostmi, poslat tam, kde slunce nikdy nezapadá (ani nevychází).

A Lucce k svátku přeju hodně splněných přání.

Webmaster, 2.12.2004  

 

 

%