TVX Bohemia důlní, a.s., Dlouhá 95, 341 92  Kašperské Hory.
Copyright © Donath-Burson-Marsteller, Prague 1997-98. Hostováno u firmy Švamberk NET s.r.o..

Úvod

  

Zlato - ten magický kov s kouzelnou mocí, symbol bohatství. Od pradávna lidi lákalo, od pradávna lidem sloužilo. A oni sloužili jemu. Vzbuzovalo vášně, ochlazovalo vášně. Co všechno byli lidé schopni udělat, aby získali zlato.

Zlaté cihlyMěkký, žlutý, ušlechtilý kov. Prvek. Latinsky Aurum, chem. značka Au. Rozpustné pouze v lučavce královské, v roztoku alkalického kyanidu nebo ve rtuti. Odolné vůči oxidaci. Z toho vyplývá jeho stálost, která jej historicky předurčila jako prostředníka uchovávání především materiálních hodnot a přeneseně symbol jiných hodnot ("jsi moje zlatíčko").

V dnešní době však jeho vzácnost pomíjí a stává se běžně dostupný. A nejen to. Stává se i moderním technologickým materiálem. Je zlato opravdu to nejdražší? V obchodním domě nepatří ceny zlatnického zboží těm nejvyšším z jeho sortimentu. A přece dámy vydají více třeba za boty nebo šaty, než za zlatý šperk. Asi nejsme první, kdo se nad touto otázkou zamyslel.

SoučástkyPro svou vysokou tažnost, barvu a vysoký index odrazu světla je zlato oblíbený klenotnický materiál. V poslední době i moderní technologický materiál, např. pro mikročipy. Využívá se vysoké elektrické vodivosti, malého přechodového odporu a stálosti.

V přírodě se nachází v největší míře jako ryzí kov. Primární ložiska - zlatonosné rudné žíly vzniklé ztuhnutím roztaveného křemene - se nacházejí do hloubky několika kilometrů. Sekundární ložiska vzniklá zvětráváním rudných žil a hromaděním uvolněných částeček zlata buď v rozsypech nebo ve splavených usazeninách. V nich se vyskytuje v podobě malých až mikroskopických zrníček a plíšků tzv. zlatinek.

 

Cena zlata

Zlato slouží po staletí jako pojistka v nespolehlivých časech, což je dáno tím, že malý objem zlata představuje značnou hodnotu. Vždy se však najde i jiné zboží, jehož cena měřená na objem či váhu je větší než cena zlata. Nemusí se vždy jednat o platinu či drahé kameny; příkladem může být známá pohádka Sůl nad zlato.

Na světových burzách je cena zlata uváděna v dolarech za troyskou unci (USD/TU). Historického maxima dosáhla v r.  1980, kdy stoupla na 835 USD/TU. 10.  prosince 1997 dosáhla cena zlata svého 13letého minima: 284 USD/TU. Cyklicky dochází k cenovým změnám a citelný vliv mají náhodné ekonomické i politické vlivy. Podle analytiků trhu zlata bude cena zlata v budoucnu kopírovat vývoj výrobních nákladů a tak zvýhodňovat producenty s nízkými náklady. Cena zlata podle analýz AME Mineral Economics ze Sydney dosáhne v letech 2000 až 2001 úrovně 400 USD/TU.

 

Historie těžby zlata v  Čechách

  

V Čechách se ložiska zlata nacházejí na šestině území. Zlato se zde těžilo od pradávna. Odhady celkové těžby v průběhu historie se pohybují od 60  t do 1000  t. První zlatý boom se patrně odehrál v době bronzové (1800-700 př.n.l.). První zlatý předmět z českého zlata, starý asi 3700 let, pochází z archeologického výzkumu na Hradišti u Vršovic na Písecku.

Druhý zlatý boom během osídlení Kelty ve 2.-1. století př.n.l., kteří z něj vyráběli šperky, snad i součásti brnění, ale především razili mince, nacházené dnes při archeologických výzkumech ve střední Evropě. Třetí zlatý boom ve středověku 12.-14. stol. n.l. Jan Lucemburský od. r.  1325 razil zlaté mince nazývané florény, které měly funkci mezinárodního platidla. Karel  IV. koupil Braniborsko za půl milionu zlatých mincí, které patrně pocházely z českého zlata. Rovněž koruna českých králů (1,5  kg zlatého plechu o síle 1  mm), kterou nechal vyrobit, je ze stejného zdroje.

V moderní historii se těžba kromě náhodných nálezů pohybovala na hranicích rentability. V r.  1968 zastavena těžba v posledním regulérním dole u Jílového. Od té doby probíhají pouze průzkumné práce.

 

Používané technologie

Jak se zlato získávalo? Nejstarší technikou je rýžování, při nemž se využívá vyšší hustoty zlata k oddělení od lehčích doprovodních materiálů. Zdokonalením rýžovací pánve je rýžovnický splav. Koryto, po kterém se rozmělňuje zlatonosný materiál, postupně splavuje a částečky zlata se zachytávají na překážkách na dně. Při relativně malém obsahu zlata v základní surovině jsou důsledkem těchto metod velké přesuny materiálu. Němé svědectví o tom podávají sejpová pole. Ta jsou tvořena tzv. sejpy, což jsou kopečky prorýžovaného štěrku. Nejstarší pocházejí z keltského období, nejmladší vznikaly ve 14. století. V roce 1895 byla celková plocha historických rýžovišť odhadována na 75 km2. Ale od té doby se výrazně zmenšila. V současné době jsou tyto - kdysi nevítané - zbytky prohlašovány za technické památky. První dolovací pokusy byly činěné snad již v keltském období. Ale plně se hornické dobývání rozvinulo až ve středověku. I po této činnosti zůstaly znatelné stopy. Staré šachty, štoly a odvaly hlušin. Vytěžená hornina je však jenom počáteční krok k získání zlata. Rudu bylo třeba poprve rozemlet na prach, a teprve z něj se dalo zlato vyzískat. Tady přišlo ke slovu opět rýžování. Až ve středověku byla zavedena rtuťová amalgamace.

Novověká technologie nepřinesla žádný nový princip. Jen namísto amalgamace efektivnější kyanidizaci. A v ostatním zpracování větší podíl mechanizace a tím i větší objemy zpracovaných surovin. Zlatodůl Roudný u Vlašimi patřil počátkem tohoto století díky této metodě k nejmodernějším v Evropě. Principem kyanidového loužení je schopnost kyanidu navázat na sebe atomy zlata, převést jej do roztoku, ze kterého se dá zlato relativně snadno získat.

 

Historie těžby v Kašperských Horách

První povrchové těžby spadají patrně do keltského období. S počátky hlubinné těžby souvisí samo založení Kašperských Hor koncem 13. století, tehdy ještě hornické osady Reichenstein či Bergreichenstein. Zlatonosný revír zahrnoval území dlouhé 10 a široké 2-3  km.

Za Jana Lucemburského osada povýšena na město. Karel  IV. nechal budovat obchodní silnice spojující Prahu s Pasovem přes Kašperské Hory (Zlatá stezka). V letech 1356 - 1361 byl dostavěn hrad Karlsberg, který dal městu jméno. Po husitských válkách těžba zvolna upadala.

Další úpadek během třicetileté války. V 18. a 19. století se těžilo jen občas. K oživení došlo až v letech 1806 až 1846, kdy byly založeny nové štoly František, Josef, Bedřich a Kristýna.

Těžní práce byly obnoveny až po 1. světové válce. Od r.  1918 zde až do r.  1923 pracovalo se střídavým úspěchem kašperskohorské zlatodůlní těžařstvo. Moderní geologický průzkum se datuje od počátku 80. let. Geoindustria Praha, n.p., zahájila v r.  1982 vrtné práce na povrchu, které byly financovány ze státního rozpočtu. V roce 1989 byly zahájena ražba štoly Naděje. Práce na štole Naděje byly přerušeny v roce 1991. Další etapu ražby ve štole zahájila v roce 1995 společnost TVX Bohemia důlní, a.s., která průzkumné práce rozšířila o průzkumné vrty ze štoly.

 

Současné metody získávání zlata z  rudy

Tavba zlata

1. Úvod

Moderní procesy úpravy zlatých rud mají svůj počátek v roce 1887, kdy Mc Arthur a bratři Forrestové patentovali způsob loužení zlaté rudy roztokem alkalického kyanidu. Nová technologie, prvně realizovaná na dole Crown na Novém Zélandě v roce 1889, byla záhy aplikována na řadu ložisek:

. důl Robinson Deep, Jižní Afrika (1890),
. důl Consolidated Mercur, Utah, USA (1891),
. důl Calumet, Kalifornie, USA (1891),
. důl El Oro, Mexiko (1900),
. důl La Belliere, Francie (1904).
  

Vynález kyanidového loužení zlatých rud zároveň vedl k rozoji hydrometalurgie - nového způsobu upravy rudných a minerálních surovin, který umožnil zpracování rud vzdorujících známým rozdružovacím postupům a také chudých rud dosud ekonomicky nezpracovatelných pyrometalurgickými metodami. Během dvaceti let od zavedení se podařilo kyanidovým loužením zvýšit světovou produkci zlata na dvojnásobek.

 

Rentabilita těžby

Rentabilita těžby se řídí běžnými ekonomickými ukazateli jako jakákoliv jiná výrobní nebo komerční činnost. Minimální ekonomická kovnatost těžené rudy je závislá především na těchto faktorech:

. způsob těžby,
. kapacita dolu,
. technologie úpravy,
. lokalizace dolu,
. klimatické podmínky,
. geologický typ ložiska,
. místní ceny vstupů.
 

Posouzením podmínek 148 dolů byly získány obecné podmínky pro stanovení reálnosti těžebních záměrů. Povrchovou těžbou jsou těžena chudá ložiska do kovnatosti 5g/t.Naopak hlubinnou těžbou je nereálné těžit rudy pod 3 g/t. Většina kovnatostí hlubinně těžených rud se pohybuje v intervalech 4-10 g/t. Kombinovaná těžba lom-hlubina tento interval zužuje na 4-7 g/t.

 

Současný stav technologie primární produkce zlata

Nabídka zlata ve světě podle druhu zdroje je uvedena v tabulce 1. Z tabulky vyplývá, že primární produkce zlata (těžba a zpracování rud) v roce 1989 zajišťovala 1677 tun, tj. necelých 60 % z celkové nabídky zlata na trhu.

Roztřídíme-li primární produkci zlata podle použitých technologických postupů dostaneme zajímavé statistické údaje (tabulka 2). Z uvedených dat vyplývají tyto závěry (vyjádřeno v jednotkách produkce):

. poměr kyanidových technologií k nekyanidovým (např. gravitačním a flotačním) je 4:1,
. separační technologie s použitím sorbentu na bázi aktivního uhlí jsou použity při produkci 50% extrahovaného zlata,
. proces Merrill-Crowe (srážení zinkem) je použit při produkci 32 % zlata.

 

Tabulka 1:
Nabídka zlata ve světě podle druhu zdroje v tunách za rok

Rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995
Produkce dolů 1677 1755 1790 1872 1904 1897 1890
Prodej bývalých zemí COMECON (východní blok) 266 392 230 63 176 109 102
Recyklace Au šrotu 372 510 450 448 532 572 583
Ostatní nabídka *) 586 247 426 883 665 482 780
Celkem 2901 2904 2896 3266 3277 3060 3355

*) je vytvářena operacemi na kapitálovém a bankovním trhu

Tabulka 2:
Produkce zlata ve světě podle druhu úpravy zlatonosné rudy v tunách za rok

Metoda úpravy
(viz legendu)
JAR USA Austrálie Kanada Evropa Svět
celkem *)
Svět
celkem % *)
CIP 188,1 110,7 101,3 84,6 2,4 549,7 32,8
CIL 11,2 48,2 99,5 11,3 3,2 184,5 11,00
L-S/Ls-Zn 382,6 16,0 12,0 46,2 0 491,0 29,30
H/PL-Zn 0 26,2 6,2 0,1 0,2 39,5 2,36
H/PL-CIC 0 86,7 7,6 0,1 0 99,1 5,91
Ostatní (např. G a F) 13,7 23,9 12,8 26,0 4,9 313,2 18,70
Celkem 595,6 311,7 239,4 168,3 10,7 1677,0 100,00

*) Rok 1989 bez zemí COMECONu (východního bloku)

Legenda k tabulce 2

CIP kyanidové loužení v míchaných reaktorech, sorpce ze rmutu na aktivní uhlí (Carbon-In-Pulp), elektrolytické vyloučení zlata
CIL současné kyanidové loužení a sorpce v míchaných reaktorech (Carbon-In-Leach), elektrolytické vyloučení zlata
L-S/Ls-Zn kyanidové loužení v míchaných reaktorech, separace fází (protiproudou promývkou nebo filtrací) a cementace zlata zinkovým prachem
H/PL-Zn haldové nebo perkolační loužení, cementace zlata zinkovým prachem
H/PL-CIC haldové nebo perkolační kyanidové loužení, adsorpce zlata z roztoku na aktivní uhlí v koloně (Carbon-In-Column)
OstatníG, G/F neloužícími postupy, např. flotací a/nebo gravitačními metodami, pyrometalurgická koncovka

 

2. Loužicí technologické postupy
Bez kyanidu   UPOZORNĚNÍ
Loužicí výrobní postupy s využitím
kyanidu jsou zde uvedeny pouze pro ilustraci.
V uvažovaném projektu případné těžby zlata
v lokalitě Kašperské Hory se s touto
technologií
nepočítá.

Loužicí technologické postupy spočívají v kontaktu fyzikálním způsobem (drcením nebo drcením a mletím) zpřístupněného zlata v rudě s loužícím roztokem kyanidu sodného. Koncentrace loužicího činidla bývá velmi nízká; typicky 0,1  %. Vlastní izolace vylouženého zlata se provádí buď srážením práškovým zinkem z kapalné fáze nebo adsorpcí na aktivním uhlí přímo ze suspenze po loužení s následnou desorpcí a elektrolytickým vyloučením zlata z eluátu na katodě. Posledním krokem obvykle prováděným v úpravně zlaté rudy bývá přetavení zinkové sráže nebo zlatem bohatých katod se struskotvornými látkami na surové zlato (Doré). Další potřebná rafinace zlata se provádějí ve specializovaných rafineriích. Loužicí činidlo se částečně během loužení spotřebovává. Běžnou praxí těchto úpraven je, že pracují s uzavřeným okruhem technologických vod. Zbytkové hodnoty kyanidu jsou účinně detoxikovány na netoxické produkty například oxidací vzduchem za přítomnosti oxidu siřičitého nebo oxidací peroxidem vodíku: z větší části degradují v konečném výsledku na uhličitany a amonné ionty a z menší části se mění na komplexně vázané netoxické kyanokmplexy, jako je např. Berlínskou modř - sloučeninu, kterou používají děti, když vodovými barvami ve škole malují modrou oblohu.

Schema procesu CIP (88371 bytes)
Animované schema technologické varianty
využívající sorpce zlata na aktivním uhlí
(CIP-proces)

 

Využití kyanidů

Základem pro celý obor kyanové chemie je kyanovodík - HCN. Při jeho výrobě se vychází ze zemního plynu (metanu) a amoniaku (čpavku). Kyanovodík - HCN - je výchozí surovinou při výrobě celé řady produktů: od plastických hmot po léčiva. Samotný kyanovodík je účinným a přitom ekologickým deratizačním a insekticidním prostředkem.

Po aplikaci totiž nezanechává žádné škodlivé zbytky a proto je s výhodou používán k hubení škůdců i v potravinářském průmyslu. V cigaretovém kouři se běžně vyskytuje kyanovodík v koncentracích přes 1000  ppm.

Kyanid sodný - NaCN -je vyráběn pohlcováním kyanovodíku v roztoku hydroxidu sodného. Jak kyanovodík, tak kyanid sodný jsou vyráběny v ČR. Výrobcem je LZ Draslovka, a.s., Kolín, která ho ročně vyrobí 4 - 5 tisíc tun. Z toho je 50-60  % exportováno, zbytek nachází uplatnění v ČR. Kromě rozsáhlého použití kyanidu při výrobě plastů, léčiv a chemických specialit nachází samotný kyanid sodný uplatnění jako součást nitridačních lázní používaných pro zušlechťování (tvrzení) povrchu ocelových výrobků a nástrojů. Dále se tento kyanid spolu s ostatními kovovými používají široce jako součást lázní v galvanizovnách.

 

3. Gravitační a gravitačně-flotační technologické postupy

 

Gravitační rozdružování

Gravitační rozdružování využívají velkého rozdílu mezi měrnou hmotností zlata (19  300  kg/m3) a měrnou hmotností matečné horniny (typicky 2600 až 3500  kg/m3). Moderními rozdružovacími zařízeními na principu odstředivky lze v příznivých případech získat produkt s tak vysokým obsahem zlata, že jej lze zpracovat již přímo tavením na surové zlato. Gravitační postupy jsou dále realizovány řadou dnes již klasických úpravárenských zařizeni např.:

. vibrační stoly,
. Reichertův kužel,
. hydrocyklony.

Pro tato zařízení ke charakteristické to, že při rozdružování rud nepoužívají, kromě vody, žádné reagenty.

 

Flotační rozdružování

Schema flotační úpravy zlaté rudy (15 kB)

Flotace využívá rozdílné smáčivosti zlata, případně minerálů, se kterými je zlato agregováno a matečné horniny. Zlato je oproti matečné hornině hydrofobní a částečky zlata proto jeví snahu se v provzdušňovaném rmutu shromažďovat na povrchu vzduchových bublinek, stoupat s nimi k hladině a koncentrovat se tak v mineralizované pěně. Matečná hornina jeví hydrofilní vlastnosti a její částečky tak zůstávají ve zlatem ochuzované suspenzi.

Flotační zařízení
Flotační zařízení používané při úpravě zlatonosné rudy
(vpravo nahoře detail pěny)

Flotační koncentrát je možné dále zpracovávat jak hydrometalurgickým způsobem (s použitím kyanidového loužení), tak nekyanidovými pyrometalurgickými postupy založenými na tavení nebo pražení.

 

Flotační činidla a jejich dopad na životní prostředí

Dosáhnout úspěšného rozdružování při flotaci znamená použít tento proces tak, že prospěch ze zpracování vyrubané rudy je maximální. To vyžaduje optimální interakci všech komponent ve flotačním procesu. Hlavní roli v tomto procesu hrají obvykle flotační sběrače, které se naváží specificky na normálně neflotovatelný minerál a opatří jej "mastným", hydrokarbonovým filmem. Takto pozměněný povrch minerálu se stane hydrofobním a přílne přednostně ke vzduchovým bublinkám vyytvářeným ve flotační cele. Flotační sběrač by tak měl být:

. silný natolik, aby zajistil potřebnou výtěžnost,
. slabý tak, aby byla zajištěna selektivita,
. schopný zajistit potřebnou rychlost flotace a dobrou pěnu,
. necitlivý ke změnám ve složení rudy a v kvalitě vody,
. vyhovovat požadavkům na ochranu životního prostředí,
. dobře skladovatelný a manipulovatelný,
. cenově efektivní.

Často používanými flotačními sběrači jsou alkalické xanthogenany a estery kyseliny dithifosforečné. Tyto látky jsou thioderiváty kyseliny uhličité a fosforečné, od kterých se odvozuje kromě zmíněných flotačních činidel celá řada produktů nacházejících použití v zemědělství, lékařství a v ostatních odvětvích průmyslu. Xantogenan celulosy je meziproduktem při výrobě umělého hedvábí, ale také párkových a salámových střev. Použití xantogenanů jako účinných srážedel toxických těžkých kovů je v poslední době navrhováno pro odstranění těchto polutantů z přirodních vod.

Xantogenany patří mezi látky mírně toxické; pro savce nevýznamně. Více než 11  000 tun xantogenanů (40  % isopropylxantogenan sodný, 30  % ethylxantogenan sodný, 15  % sec. butylxantogenan sodný a 10  % amylxantogenan draselný) je ročně spotřebováne ve světě při flotačním rozdružování rud. Z publikovaných prací věnovaných stanovení dopadu použití xantogenanů na životní prostředí (vodní floru a faunu) vyplývá, že xantogenany mohou být škodlivými polutanty ve vodních systémech při koncentracích nad 2  mg/l. Z praxe flotačních úpraven bylo zjištěno, že neupravený efluent může obsahovat zbytkové koncentrace xantogenanů na úrovni 2  mg/l a méně, jen vyjímečně nad 4  mg/l. Bezpečně zbavit případný úpravárenský efluent zbytkových hodnot xantogenanů lze díky skutečnosti, že xantogenany lze spolehlivě biologicky odbourat až do koncentrací 20 - 25  mg/l. Provozně je toho dosahováno běžnými biologickými čistírnami odpadních vod. Poznatky získané z dlouhodobého provozování flotačních úpravárenských provozů ve světě (v současnosti je flotačně upravováno 2  000  000  000 tun nerostných surovin) také dokumentují, že toxicita flotačních činidel není významným faktorem ekologického rizika průmyslu těžby a úpravy nerostných surovin. S touto skutečností jsou v souladu i zkušenosti s flotačními úpravnami v České republice (Nový Benešov, Kaňk a další). Důvody pro tento stav jsou tyto:

. flotační sběrače se používají ve formě zředěných roztoků,
. dávky flotačních sběračů jsou velmi malé (desítky ppm),
. flotační sběrač je na základě principu procesu adsorbován na povrchu pěnového produktu; při jeho dalším zpracování dochází k rozkladu činidla,
. pokud dochází k desorpci flotačního sběrače vázaného v malém množství na flotační odpad, je způsobena rozkladem činidla,
. úpravárenský efluent před čištěním obsahuje zbytkové koncentace xantogenanů, které lze spolehlivě čistit v biologických čističkách.

 

4. Ukládání přepracované rudy

Dnešní moderně koncipované důlní provozy uspokojivě řeší kombinací ukládání do podzemních vytěžených prostor a povrchových úložišť. Vyplnění podzemních vyrubaných prostor základkou stabilizuje skalní masiv a je prevencí proti nežádoucímu propadání povrchu. Přepracovaná ruda má samozřejmě větší objem než rubanina, a není proto možné ji ukládat pouze do vytěžených podzemních prostor. Nejmodernějším způsobem je ukládání přepracované rudy v solidifikované formě. Přepracovaná ruda je odvodněna na vlhkost pod 20  % a po přimíchání malého přídavku cementu je ukládána na zabezpečené uložiště. Tento progresivní postup eliminuje prašnost a navíc umožňuje průběžně rekultivovat zaplňované uložiště po sekcích tak, že plocha bez vegetace je snížena na minimum. Povrch rekultivované sekce se vytvaruje podle morfologie původni krajiny, naveze se vrstva ornice a celý prostor se nejdříve zatravní. Hned potom, co kořínky trávy ornici zpevní, pokračuje rekultivace vysázením keřů a poté i takových druhů stromů, které se v konkrétním místě volně vyskytují. Po několika letech je tak rekultivované uložiště k nerozeznání od původní krajiny.

Jakkoliv je dnes předčasné, vzhledem ke stupni ověření ložiska Kašperské Hory, mluvit o budoucí těžební a úpravárenské kapacitě, lze na základě dnešního stavu techniky, dosavadních zkušeností a praxe konstatovat, že gravitačně-flotační způsob úpravy zlaté rudy z ložiska Kašperské Hory může být tím procesem získávání zlata, který sladí technologické aspekty procesu s náročnými požadavky na ochranu životního prostředí.

 

Vzorový důl TVX:
Mineral Hill, Yellowstone

  

Ruda v tomto dole byla těžena podzemním způsobem ze čtyř štol. Těžba probíhala sedm dní v týdnu technologií, kdy vydobyté prostory jsou byly zakládány hlušinou a metodou komora-pilíř. Vytěžená ruda byla zpracovávána na místě procesem Merril-Crowe, který používá pro extrakci zlata kyanidové loužení s následnou redukci zinkem.

Mineral Hill

Pro jeho sousedství s Yellowstoneským národním parkem bylo dolu určeno přísně chránit životní prostředí. Zainteresované strany v místě se od prvních dnů účastnily diskusí a vznášely požadavky. Občanský poradní sbor se čtvrtletně schází, aby projednal problémy spojené s provozem dolu.

Důl má vysvědčení vzorné ochrany životního prostředí. Důl Mineral Hill byl provozován jako zařízení s nulovým vypouštěním odpadních technologických vod. Z vody použité v dole a v jeho mlýnech byly odstraněny těžké kovy i kyanidy - a voda byla pak recyklována do technologického okruhu úpravny. Zvýšený výskyt dusičnanů v důlní vodě (v důsledku odstřelů) byl odstraňován v kolonách s denitrifikačními bakteriemi, které dusičnanany redukují až na plynný dusík.

Tuhé podíly po filtraci byly odvodněny na vlhkost 20  % a ukládány v tenkých vrstvách, aby se při zemětřesení zabránilo jejich ztekucení. Důl byl specificky navržen tak, aby splynul s okolím. Budovy mají neutrální hnědou barvu, inženýrské sítě jsou ukryty v zemi. Přístup k ložisku v Crevice Mountain je ražen tunelem z dolu Mineral Hill.

Prašnost na stávajících cestách byla omezena postřikem roztoky chloridu vápenatého a hořečnatého. V poslední době se na totéž zkouší ekologicky vhodnější biologicky odbouratelný lněný olej.

Aby bylo zabráněno medvědům a losům ve vstupu do uzavřené oblasti, bylo postaveno speciální oplocení. Sloupy telefonního a elektrického vedení byly překonstruovány tak, aby se zabránilo orlům v hnízdění.

Součástí programu dolu Mineral Hill byla i likvidace starého zařízení na výrobu arzénu. Staré budovy byly z části strženy a z části restaurovány. Staré haldy byly přemístěny do uzavřené oblasti dolů a vyhloubená místa po nich znovu přizpůsobena okolnímu terénu a osázena místní florou. Ve výhledových plánech je i uvedení důlní oblasti do původního stavu po ukončení dolování. Odhaduje se, že to bude vyžadovat opětné zavedení 80 akrů lučin a 13 akrů douglaskového lesa.

 

Metoda těžení zlata navrhovaná pro ložisko Kašperské Hory

  

Za současného stavu, kdy není dokončen základní geologický průzkum ložiska, není dosud rozhodnuta nejen metoda těžby, ale ani metoda získávání zlata z rudniny. Tyto metody mohou být zvoleny a navrženy na základě celé řady metalurgických a jiných testů, studií a vyhodnocení dopadu činnosti na životní prostředí podle zákona 244/1992  Sb.

 

Zpřístupnění a stavba dolu

V současné době se vstup do štoly nachází ve stejném stavu, v jakém jej TVX Bohemia Důlní a.s. převzala od fy Geoindustria. Tento stav odpovídá potřebám pro zajištění současných geologicko-průzkumných prací.

 

Průzkum

VrtyBude těžba rentabilní? Má být těžba vůbec zahájena? To jsou základní otázky, na které geologický průzkum odpovídá. Jeho úloha bývá často podceňována, což vede obvykle k předčasnému zastavení těžby. V současné době jsou v Kašperských Horách kombinovány dvě metody geologického průzkumu:

  1. metoda povrchových vrtů,
  2. průzkum báňskými pracemi spojenými s vrtným průzkumem ze štoly.

První metoda spočívá v provádění jádrových vrtů pod různými úhly z povrchu terénu. Na základě analýz se usuzuje na bohatost a rozložení zrudnění. Při druhé metodě se razí podzemní štola a z ní se rovněž provádějí průzkumné vrty pod různými úhly. Tato metoda poskytuje lepší informace o vlastnostech horniny obecně a také představu o prostředí těžby.

 

Těžba ložiska Kašperské hory

Legislativní kroky nutné pro zahájení těžby posouvají termín možného zahájení těžby do období po r.  2000. V zásadě lze říci, že půjde o hlubinnou, podpovrchovou těžbu a zlato se z rudy bude získávat tou nejmodernější technologií, vyplývající z technologického testování, která zároveň bude splňovat požadavky na ochranu životního prostředí. Metody uložení hlušiny a zpracované rudy budou voleny s ohledem na požadavky životního prostředí.

S ohledem na minimalizaci záboru povrchu je možné, že 50  % zpracovaného materiálu bude vraceno zpět do vytěžených prostor. Tento způsob řešení je rovněž nutné posoudit řadou odborných, technických studií. Zbylá část bude ukládána na úložiště, které zachová zvlněný ráz okolní krajiny. V jednotlivých fázích dokončení zavážky ještě v průběhu těžby budou tyto plochy rekultivovány. Metody těžby, získávání zlata i ukládání zpracovaných materiálů budou akceptovat připomínky z diskuse s dotčenými stranami.

 

Ukončení těžby, konzervace, rekultiva a uvedení do původního stavu

Po ukončení těžby bude provedena demontáž provozních zařízení a plocha, na které stála, bude rekultivována. Podle časového plánu bude dokončena poslední fáze rekultivace úložiště. (Jednotlivé fáze rekultivace budou probíhat již v průběhu těžby.) Samotný termín ukončení je pochopitelně ovlivněn neurčitým termínem zahájení těžby.

Společnost TVX Bohemia Důlní přijala pro otázky týkající se regenerace krajiny tyto zásady:

. Těžařská společnost je zodpovědná za náklady na obnovu krajiny a finanční kompenzaci vnějším subjektům.
. Organizace investující do těžby je povinna se ujistit, že je hledisko ochrany životního prostředí součástí celého projektu. Mezi nejdůležitější hlediska se dají řadit kvalita a objem úložiště, nakládání s vodou v průběhu těžební činnosti i po jejím ukončení, budoucí využití zastavěné plochy a financování rekultivace a regenerace krajiny.
. Každý důl v provozu musí mít stanoveny zásady systému řízení a preventivních technologických opatření, které jsou v souladu s ekologickými směrnicemi a podmínkami.
. V případě dolu s dlouhou životností musí být v dostatečném předstihu před jeho konečným uzavřením aktualizovány plány týkající se uzavření dolu a obnovy krajiny těžební firma má odpovědnost za řízení a provedení prací spojených s uzavřením dolu.
. Skutečnost, že budovy postavené výhradně pro potřeby těžby budou po uzavření dolu zbourány, je obecně platným pravidlem.
. Předání ostatních budov a pozemků využívaných doplňkově lze posuzovat individuálně a po zvážení všech případných rizik.

 

Přínosy těžby zlata v Kašperských Horách

Mezi přínosy případné těžby zlata v Kašperských Horách lze bezesporu zařadit zvýšení počtu pracovních příležitostí, přímý a nepřímý přínos financí do městské pokladny, příjmy ze zákonných odvodů do městské i státní pokladny, rozvoj obchodů a služeb, přínosy v naturální podobě, zisk státu ve formě daní, přednostní právo výkupu vytěženého zlata pro stát.

 

Závěr

Mluvíme-li dnes v české společnosti ve vztahu k životnímu prostředí o odpovědnosti k budoucím generacím, zaujímáme obvykle buď pesimistický nebo optimistický postoj. V této souvislosti je účelné citovat z projevu prezidenta Václava Havla k poslancům a senátorům v Rudolfinu 9.  prosince 1997: "...nestačí čistit prostředí zašpiněné průmyslem, ale že je třeba budovat čistý průmysl."