Associazione Biellese Cercatori D´Oro uspořádala v Areně Victimula ve Vermognu u Zubieny i podzimní šampionát v soutěžním rýžování zlata. Akce se konala 8.října 2023. Z naší grupy jsme jeli 4 – Vláďa Petřina, Jirka Hubáček (se Zuzkou), Libor a Jana, teda já.
Odjížděli jsme v pátek ráno dvěma auty, trasa „klasická“: Praha – Rozvadov – Regensburg – Offenstetten – Mnichov – Holzkirchen – Bad Tölz – Garmisch-Partenkirchen – Nassereith – Imst – St. Moritz – Pfunds – Borgonuovo – Como – Sesto Calende – Gattinarra – Biella – Vermogno. Zpátky jsme se rozdělili, naše auto jelo přes Biellu – Gattinarru – Sesto Calende – Cavonu – Ponte Tresa – okolo Lugana – přes San Bernardino pass – Sufers – Chur – Bregenz – Memmingen – Mnichov – Regensburg – Rozvadov – na Prahu. Hubajda se Zuzkou zamířili k italským jezerům, protáhnout si o pár dní babí léto v cizině a dál, kam potřebovali. A jinak letošní prohlídka na švýcarských hranicích byla vydatná.
V sobotu večer 7.10. byla navíc opět zprovozněna komunitní pec ve Vermognu pro jedlíky pizzy různých přívůní, takže večeře byla zajištěna. My jsme na místo dorazili s posledními pizzami, už za tmy – čekala na nás olivová a ančovičková. Ta se zlatými nuggety (= žlutá cherry rajčátka) nevydržela nápor zájemců. No, hlavně by vychladla, než jsme se stačili dokodrcat. K tomu jsme požili Hubajdovo růžové a červené víno, to zase byla dobrota! Pak už jen nutellová, jako zákusek. Atmosféra suprová. Platba – kolik kdo dal.
Ještě chvíli posezení u aut a pak rychle spát, jelikož kancelář fungovala už od půl deváté pro platby registrací (registrace proběhla celá on-line, do 6.10. do 21:00), přihlášených bylo asi 60 účastníků z osmi zemí (tentokrát úplně bez dětí, 34 mužů, 16 žen, 29 veteránů, 20 dvojic, RT – 40 účastníků). Závod začal s malým zpožděním, než bylo uvedeno v rozpisu, okolo půl desáté. Dopoledne byla odjeta semifinálová kola mužů (2 kola, postupovalo 10 mužů z každého kola) a žen (1 kolo, postupovalo 10 žen), veteránů (2 kola, postupovalo 20 veteránů). Rossetti Trophy proběhlo 2 koly, se dvěma šancemi – časy se sčítaly a postoupilo 20 nejlepších účastníků. Všechno pěkně odsejpalo, rychle utekla i obědová pauza, bohužel.
Po obědové pauze se pokračovalo, jako první bylo na řadě finále dvojic (Jane a Tarzan 14., ČKZ 19.), následovalo finále veteránů (Hubajda 10.), finále žen (Jana 9.), finále mužů (Libor 3.) a na závěr finále Rossetti (Libor 11., Jana 13.). Musím říct, že zlato tentokrát fakt dost plavalo (úplně všem), nejvíc se s ním pobavil asi Hubajda a hlavně bylo i dost rozdílné co do tvaru… a ruce jsem měla vytahané asi dvakrát tolik, než na jaře. A záda šla někam do háje. Zelenýho.
Vítězové kategorií mužů a žen byli odměněni pohárem věnovaným Gottardu Deonovi (památka na nedávno zesnulého člena italské asociace, který pro ni udělal mnoho po materiální stránce, včetně mnoha prací na výstavbě arény, i v soutěžích, ve kterých předával své postřehy a nápady jak technického rázu, tak i vybavení pro všechny).
Večer na nás zase čekali Vláďovi lososi, přisedla si k nám na chvíli i Vera s Klausem, Hubajda nám k tomu zapěl a zahrál na kytaru, abychom o půlnoci mohli jít v klidu spát. A ráno po bohaté snídani vyrazit na cestu k domovu.
Nejlepšího výsledku od nás tedy dosáhl Libor se svým 3. místem v kategorii Muži. Ostatní výsledky jsou zde: 2členná družstva, ženy, muži, veteráni, Rossetti Trophy.
Více informací o akci na stránkách italských zlatokopů, odkaz na web zde: 21ST DIEGO ROSSETTI TROPHY.
Foto: Finy
